The Lie

Část 4

„Zayne, jsi v pohodě?“ Otevřel dveře Niall.

„Čau, co ty tu děláš? Já myslel, že máš rande.“ Kouknu na něj z prostředku mého pokoje.

„Měl jsem, ale pohádali jsme se. Donesl jsem ji růži a ona byla naštvaná, že jenom jednu, tak jsem se na ní vysral.“ Chápavě jsem přikývl, věděl jsem, co tím myslí. Zažil jsem to mnohokrát. Je, to tak ubíjející. Snažíte se jim ukázat, jací doopravdy jste a ony přitom o vás ani nestojí.

„Kluci mi řekli, co se děje.“ Opatrně zavřel dveře, o které se opřel zády.

„A je to ještě horší. Koukej, co mi napsala.“ Podal jsem mu počítač. „A koukni, co jsem jí odepsal já.“ Pobídl jsem ho se žalostným smíchem. „Já jsem takovej hajzl. Co mám teď dělat? Nemůžu jí říct, že je všechno lež.“

„Chápu, jak to myslíš, brácho, ale takhle to dál nejde. Ničí to tebe a ta údajná dálka určitě ničí i jí.“ Odmlčel se… „Je na tobě, co bude dál. Nějak to zvládneš.“ Poplácal mě po rameni a odešel zpátky do útrob domu.

Zasedl jsem za obrazovku, spojenou s klávesnicí.

„Mrzí mě to, Broučku. Ani nevíš, jak moc rád bych viděl tvůj omamný úsměv, tvoje okouzlující oči, přičichl k tvojí vůni. Chytl tě a nepustil. Jak rád bych ochutnal tvoje sladké rty. V tu chvíli by realita nebyla a já bych se cítil jako ve snu. Vím to, protože ty jsi mým snem. Mým strážným andělem na každém kroku. Mým ukazatelem směru. To díky tobě chci překonávat svoje hranice, abys mi jednou mohla říct “jsem ne tebe pyšná“. Ani nevíš, jak mi trhá srdce, tě nevidět každý den. Nemoci se tě dotknout, mě ubíjí. Ale my to vydržíme. A pak jednou budeme už jen spolu. Budeme spolu, tak dlouho až si polezeme na nervy a nebudeme chtít toho druhého ani vidět. Věř mi, prosím. <3“

Lehce jsem ťukl na “ODESLAT“.

Čekání na odpověď mě užíralo. Zdálo se to jako věčnost.

„ :’(<3“

„Taky, mě to moc mrzí, princezno. Stýská se mi.“

„I mně <3. Ani si nedokážeš představit, jak je těžké, tu být sama. Londýn je tak velký a já tu nikoho nemám. Někdy si přeji, abych mohla být úplně někde jinde. Anebo nebýt vůbec. Ta samota je ubíjející. A teď konečně, když jsem nemusela být sama, mně zase osud podkopl nohy. Nic ti nevyčítám, jsi velmi hodný vnuk. Jen mě to mrzí.“

Teď mi to rvalo srdce ještě více.

„Přál bych si být vedle Tebe.“

„A já bych si přála mít Tě tu.“

„Změníme téma, dobře? :)… Za chvilku začíná zima. Těšíš se?“ Nemohl jsem dál číst ty smutné řádky.

„Ano :3. Moc. Miluju snowboarding a lyže. Jenže tady v Anglii není, kde jezdit. To asi neznáš. Ve Švýcarsku máte Alpy. To vám závidím. Ty se těšíš?“

„Ano, Alpy jsou úžasné, nádherné. Jednou tě tam vezmu.“ Tentokrát jsem nelhal. Do Alp jezdíme s kluky každou zimu a jsou opravdu krásné. A určitě ji tam vzít chci.

„Jů, to je roztomilé: 3. Ale já před tebou budu padat :( :P.“

 „Nedovolím, aby sis ublížila. Nebo aby někdo ublížil tobě.“  Ale, vždyť já jsem ten, kdo ji ubližuje.

***

Čím to je, že si mě dokázal tak omotat kolem prstu? John je prostě jiný. Je výjimečný, pravdomluvný, hodný a není to rozhodně srab, jako ty poseroutky u nás ve škole.

Ráno jsem se vzbudila těsně před budíkem, a ani jsem nebyla unavená. Ze skříně jsem vyhrabala svoje oblíbené riflové kraťasy s vysokým pasem, pod ně si vzala černé silonky a nechala čouhat tmavší část, která se nachází na vrchu punčošek. K tomu jsem si vzala svoje oblíbené tmavě šedé tričko s nápisem. K snídani jsem si vzala jen croassan plněný nutellou a vyrazila pro vysoké černé combat boots a koženou bundu. V garáži jsem čapla prkno, políbila auto na kapotu a prchala z domu.

Jakmile jsem nastoupila do autobusu, všimla jsem si jeho. Mattyho, seděl úplně vzadu, sám… tak jako já… Při pohledu na něj se mi vybavila včerejší hádka. Rozhodla jsem se, jít za ním a promluvit si. Nechci mít s nikým špatné vztahy, k tomu když mi včera řekl, že je svým způsobem stejný jako já.

___________________________________________________________

Tak jak se vám příběh líbí?? Pokud jste si v něm našli zalíbení, pošlete ho přátelům :) Ráda bych, aby se dostal k co nejvíce lidem :)

Vím, teď to není ještě ono, ale co nevidět se .......... To vám přece neudělám, abych vám to řekla :P

Komentář a hlas potěší :3 Děkuji vám :*

čawky..