11. Povedlo se

299 22 0
                                    


Nikdo ze skupinky upírů nečekal,že by toto mohlo pomoci. Doufali v to,aby se mladíkovi neudělalo zle a nezemřel. Avšak,jejich strach se přeměnil na něco neuvěřitelného.

Černovlasý mladík se nechápajíc koukal na starší upíry,kteří mu věnovali vykulené pohledy. ,,Děje se něco?" zeptal se jich. ,,Mám něco na obličeji?" začal si matlat na svůj obličej. Jungkook nechápal,proč se na něho takhle dívají. To je snad mrtev či co?

,,JK..pojď semnou." vydechl Jin. Pomohl mladíkovi na nohy a odvedl ho do koupelny. Ještě před tím,než ho nechal podívat se do zrcadla,se zastavil a otočil ho směrem k sobě. Tak,aby mu viděl do očí.

,,Prosím,až se podíváš do zrcadla,nelekni se,ano?" Mladíka vyděsil více,než vůbec byl. Netušil,proč tolik vyvádějí. Přikývl a pomalu a nejistě koukl do obrovského zrcadla. Zasekl se. Nemohl uvěřit,jak to vypadá.

Jeho vlasy byly o dost tmavší. Jako havraní peří. I tmavší. Jeho kůže byla trochu bledší a rty byly jemně růžové. Jeho oči měli tmavě hnědou barvu,která na pohled vypadala jako černá.

,,Co to-.." nedokázal mluvit. Pootevřel ústa a zjistil,že má i tesáky. ,,Oh můj bože.." vydechl jak z úžasu,tak ze strachu. Podíval se na svého hyunga a věnoval mu vyděšený výraz.

,,C-co se semnou děje? Budu muset pít k-krev?" koktal se slzami na krajíčku. Tahle představa mu připadala hrozně děsivá. Nikdy si nemyslel,že upíři existují. Byl si tím jistý do té doby,co si pro něho nepřišli a neodvedli ho sem..

,,Neboj se," vydechl na něho Jin. Zastrčil mu pár vlásků za ucho a pousmál se pro povzbuzení. ,,Budeš muset párkrát ochutnat, ale pokud nebudeš mít hlad,nebudeš muset." Jungkook ho objal. Potřeboval to. S nikým se neobjímal nejméně deset let.

Ostatní k nim přišli a museli se pousmát. Poznali,že mu to Jin řekl. Takže si nebudou muset dělat tak velkou práci s dalším vysvětlováním, proč by se měl napít krve.

,,Pojďme. Měli by jsme si dát oběd." usmál se spokojeně Jin,když si všiml,že ostatní odcházejí na oběd. Došli za ostatními a přisedli si k jejich stolu. Jin vzal rovnou dva obědy. Jeden balíček krve podal Jungkookovi a ten druhý si nechal.

Černovlasý upír se na to jen koukal. Měl strach, že mu nebude chutnat. Že se pozvrací! ,,Neboj, určitě si ji zamiluješ." povzbudil ho Jimin,který měl svůj balíček skoro celý vypitý.

S nejistým nádechem si vzal brčko a bodl ho do pytlíčku. Omylem mu pár kapek skapalo na ruku,takže si kapky slízl. V jeho očích se zajiskřilo. Popadl brčko a narval si ho do pusy. Na pár nádechů krev ihned vypil a usmál se svým králičím úsměvem.

,,To je výborné!" vypískl potišeji. Kluci se nad jeho reakcí uchechtli. Jimin popadl kapesníček a otřel mu ret od krve. ,,Jak jsem říkal,zamiluješ si ji." ušklíbl se. ,,Kdy dostanu další Hyung?" žadonil Jungkook hned.

,,Musíš počkat na večeři." zasmál se nad jeho roztomilostí růžovlásek. ,,Aha.." posmutněl Kookie. Ihned se mu očka rozzářila. ,,Půjdeme se projít? Nudím se!" ,,Vždyť ještě jíme,JK." usmál se pobaveně Jin. ,,Já vím.." nafoukl tváře Jungkook.

,,Půjdu napřed a ještě si skočím pro něco!" usmál se a vyběhl ven z jídelny. Najednou měl tolik energie,že snad dnes nepůjde spát. Šel po dlouhé chodbě a otevřel dveře od svého pokojíčku. Tam došel do koupelny a opláchl si obličej.

Chtěl se opláchnout,aby nebyl někde špinavej. Nechtěl vypadat jako děcko,který neumí chodit čistě oblečené a voňavé! Proto se ještě navoněl a vyrazil za klukama.

vampire desires || v k o o k Kde žijí příběhy. Začni objevovat