vampire desires || v k o o k

13. Neměl to říkat..

Je ráno. Nový den,nové zážitky. Jungkook se probudil v docela dobré náladě. Akorát tu něco vrtalo hlavou. Pořád se mu ozývala v hlavě jedna a ta samá otázka. ,,Co jsi zač,Jungkookie?" pořád dokola a dokola.

Nedokázal ji nějak vyvrtat z hlavy. Jako kdyby mu někdo nasadil brouka do hlavy. Ale ten hlas, který tu otázku vyslovoval...Znal ho. Znal ten hlas. Ale nedokázal určit,kdo to je.

,,No dobré ráno." usmál se růžovlásek,který si právě sušil vlasy ručníkem. ,,Dobré," pousmál se na něho Jungkook. Nebyl nějak extra zvyklí se usmívat,takže tohle bylo pro něho tak nové..

,,Dnes máme první hodinu lovu. Už se těšíš?" ušklíbl se Jimin zákeřně. Přisedl si k černovláskovi na postel a čekal na jeho reakci. Přesně podle jeho představ. V jeho očích se zajiskřilo a tak ihned vyskočil z postele a utíkal do koupelny.

,,Jako malé dítě.." zasmál se pobaveně Jimin. Zatím vyndal nějaké oblečení,jak pro něho,tak pro černovláska. Paní ředitelka jim ještě nedala svolení na to,aby mohli koupit nějaké pro Jungkooka,takže mu bude muset půjčovat své.

,,Woah.." vydechl Jungkook,když vyšel z koupelny hezky čistý a voňavý. ,,Líbí?" usmál se Jimin,který mu předal outfit na dnešek. ,,Jo," pousmál se černovlásek a oblékl se. Bylo mu teď jedno,že ho růžovlásek vidí.

Oblékl si černé,roztrhané džíny a to volné černé tričko. K tomu si vzal nějaké menší řetězy a boty. ,,Tak jak vypadám?" udělal nějakou pózu,aby opět uslyšel růžovláskův smích.

,,Dobře. Fakt ti to sekne,JK." málem mu stekla slina. Jungkook přišel blíže a jemně cvrnkl svého hyunga přes nos. ,,Neslintej hyung." zachychotal se roztomile. Jimin se musel vznášet v oblakách. Poprvé se černovlásek zasmál a už jeho smích zbožňuje.

,,Měl by si se smát více," usmál se Jimin. Jungkook nad tím trochu zčervenal. Pochopil, že to byla lichotka. Má lichotky rád,ale neumí je přijmout. ,,D-dík." pípl. Raději vyběhl z pokoje a zamířil ven,na první školní hodinu.

Jimin ho doběhl a tak šli společně. Jungkook byl jako v novém světě. Měl obrovskou sílu, mohl pít krev a prostě...Bylo to pro něho neuvěřitelné! ,,Tady jste!" usmál se na ně Namjoon. Jimin a Jungkook se pousmáli a došli k nim.

Se všemi se pozdravili a začali si nějak povídat. Většina jejich rozhovoru byla o blbostech. Co a jak do školy,jak se vyspali a podobně. Jungkooka ale celou dobu trochu znervózňoval pohled chlapce,který byl jako led.

Svýma temnýma očima ho hypnotizoval a černovlásek se nechal. Neměl nějakou potřebu rozdělit jejich oční kontakt. Nevadil mu jeho chladný a nepřístupný pohled. Připadalo mu to atraktivní.

,,Kooku? Kam koukáš?" ozval se zvědavě Jimin. Jungkook co nejrychleji koukl jinam a snažil se přijít na nějakou výmluvu. ,,N-nikam!" zalhal. ,,Nikam říkáš?" ozval se hluboký hlas. Jungkook se ohlédl a spatřil Hyujina se svou partičkou.

,,Nikam." zopakoval svoje slova potichu. Hyujin ho chytil pod krkem a nadzvedl nad zem. Podíval se hluboko do jeho očí a ušklíbl se. ,,Já si myslím,že se nám tady mladej zakoukal do Taehyunga." zasmál se nahlas.

Byla to pravda. Zakoukal se do něho. A proto nic neřekl. ,,Neumíš mluvit nebo co?!" zavrčel na něj. ,,To tě tvá podělaná máma nenaučila mluvit?!" zařval. ,,Co jsi to řekl?" potemněli Jungkookovi oči. ,,Řekl jsem-.." Jungkook se vymanil z jeho sevření a odkopl ho k zemi.

,,Co jsi to kurva řekl?!" zařval na něho se vztekem v očích. Přistoupil blíže a zvedl ho pomocí kouzla. Hodil s ním o strom a o zem. ,,Do mě se navážej jak chceš,ale do mé matky ne. Rozumíš?!" zařval na něj naštvaně.

Jin a Jimin ho chytili a upevnili ho v objetí. Raněný Hyujin tam jen ležel a snažil se zvednout. Namjoon k němu přispěchal a pomohl mu na nohy. ,,Příště si dávej pozor na jazyk." zavrčel na něho Joon. Jeho kumpáni ho odvedli a tak se vrátil ke skupince.

,,Dýchej,JK." řekl mu jemně Jimin. Černovlásek se pokusil zhluboka dýchat. Hrozně moc ho naštvalo,co řekl. Neměl to říkat. Jeho máma byla ta nejlepší na světě! I když zemřela, i když ho opustila. Prostě byla nejlepší!

,,Neměl to říkat." zavrčel se zatnutou pěstí. Zhluboka vydechl a nadechl se. ,,Už jsem v klidu." řekl klidně a tak ho kluci pustili. Učitelka měla zpoždění,což bylo i dobře. Když se konečně dostavila na hodinu,lov začal.