NEVĚŘÍM NA LÁSKU/GREY256,NIK TENDO, DORIAN (DOKONČENO)

33

Posuneme se dopředu a to o tři měsíce dále.  K dni Dominikovi a Karolíny svatbě.
Karolína se svýma kámoška byla u jejich rodičů a já, Dominik a Kuba, jsme zůstali doma.
V sedm jsem vstala, dala jsem si sprchu a šla jsem vzbudit Kubu.
Taky jsem zaklepala na Nika ať taky vstává.
Kluci vstali, já udělala snídani a šli jsme se oblíkat. Kluci měli klasické obleky. Já, já jsem měla světle růžové šaty s tenkými ramínky a sukni pod kolena.

E:Tak můžeme jet?
K:ty kráso
E: Díky
N:Jo jdeme... máš prstýnky??
K: mám

Přijeli jsme na místo obřadu, kde už čekali nějací hosté a naši rodiče.
Mm:Ahoj děti
N:ahoj mami
E:Mami ahoj, tati
K: Dobrý den
Povídala jsem si a rodiči. přišla mi zpráva, že nevěsta už bude na místě obřadu. Poslala jsem všechny do kaple, ať si jsou sednout.

Obřad přeskočím ať máte každý svou představu. Po obřadě jsme jeli na místo hostiny teď už jsem jela sama s Kubou a Nik jel sám s Karolínou před penzion M kde se konala hostina jsme se fotili. No a po focení jsme šli na hostinu, kde jsme měli samozřejmě jídlo, spousta jídla.

Bylo už pět hodin večer a Kuba byl docela dost opilý ani si mě moc nevšímal za celou tu dobu co jsem tam byla a už jsem se tam i nudila. Zvedla jsem se ze židle vzala jsem si kabelku a šla jsem ven kde jsem volala Martinovi.
E:Ahoj
M:Zdar.. co svatba?
E: Popravdě?.... nudím se. A taky už jsou tu všichni nebo aspoň většina pěkně nalitá.
M: Znám no
E: Docela se i bojím zítra až Nik bude odjíždět
M: neboj to dáš... mám tam jít jako opora?
E:ne... ale zítra bych se stavila
M: Tak jo. Musím končit ahoj

Druhý den/ letiště
Dojeli jsme všichni čtyři na letiště a šli k odbavení.
N: Tak a jsme tu
E:hm....
Ka: Tak ahoj, mějte se tu pěkně
K: Vy taky
N:Jdeme na to.... měj se brácha a dávej mi tu na El pozor
K:Si piš.. dám, ten největší
N: El můžeš stranou?
...
N: Poslední dny to mezi námi bylo dost napjaté.. chci aby si věděla že si pro mě strašně moc důležitá. Dávej na sebe pozor. I na Kubu a rodiče ano?
E:J..jo
Začla jsem brečet jak malý dítě. Odjíždí mi nevlastní bráška a můj nejlepší kamarád zároveň...
N:šššš
E: nechci... nechci, aby si mě tu nechal
N: já zase přijedu
Ka: lásko musíme jít
N:jo

Rozloučili jsme se a šli.
Já tam nezůstala a jela jsem k Martinovi.
M:Ahoj
E: ahoj
Obejmula jsem ho
E:Co máš k pití
M :Kola, voda, šťáva..
E:A víno?
M: mám
E:Tak dávej...