NEVĚŘÍM NA LÁSKU/GREY256,NIK TENDO, DORIAN (DOKONČENO)

42

Úplně jsem zapomněla, jak uklidňující je, se probouzet do příslušného dne, a otevřeným oknem, kde vám na stromě zpívají ptáčky. Tohohle si v Praze moc neužijete.
Tohle krásný ráno, moc dlouho netrvalo.
Šla jsem do sprchy, ale z koupelny jsem slyšela Nikův a Jakubův hlas... počkat co?
Rychle jsem vypla sprchu, vzala jsem na sebe župan a vyběhla jsem dolů.

Šla jsem za hlasy...oba stáli venku.
E:Co tu děláš Jakube?
K: Přijel jsem pro tebe....El...
E:Ty si pil?
K: Možná... trošku
E: děláš si srandu?
K:Ne
N:Jakube jdi někam jinam
K: Já bez Eli nikam nejdu
E: bože proč si sem vůbec jel?
K: Miluju tě a chci tě zpátky
E:Na to už je pozdě...
K: Půjdeš semnou ti říkám!
Chytnul mě silně za zápěstí
E:Auuu
N: Jakube uklidni se a pusť ji
K:Ne!
N: Dělej!
E: Pusť mě, to bolí
Jakub na mě chvíli koukal a pak mě pustil.
E: Nemůžu být s někým, kdo mě nechápe... prostě to nejde...
Jakub měl slzy v očích, stejně jako já... otočil se a šel k autu...
N:To chceš jako jet autem?
K:Ne...jdu se projít a pak pojedu.

Šla jsem dovnitř domu a udělala jsem si kafe. Ruka mě docela bolela, ale radši jsem to nechala být.
N: Že tě to bolí?
E:Ne dobrý
N:El...to bude dobrý
Objal mě
E: Já vím... chce to čas.
Omluvíš mě? Zavolám Martinovi..
N: Samozřejmě

M:Ahooj
E:Byl tu Jakub
M: Počkat co? Co chtěl?
E:mě... nešla jsem s ním
M:to ses sama ubránila?
E: Přijel Nik včera a slavili jsme narozeniny.
M: Aspoň že tak...a jsi v pořádku?
E:Jo jsem v pohodě. Jen mi chybíš
M:Ty mě taky a moc
E: Promiň musím končit
M: Pozdravuj....pa
E:pa

Ukončila jsem hovor. S Nikem jsme se najedli. Babička šla k doktorovi, vezli jsme jí tam společně s Nikem.
Šla jsem s babičkou a čekala jsem v čekárně dokud nepřišla z ordinace.
Po doktorovi jsme jeli do cukrárny a dali jsme si zákusky.
N:Jako nejsem na sladký, ale tohle bylo moc dobrý....ty jsi toho teda zbouchala
E:co? Já? Ne? Jen jsem měla chuť
N: Poslední dobou žereš nějak moc
Bb:Dominiku! Takhle se se sestrou nemluví
E:Jo slyšíš?!
N:Ne jsem hluchý
Ne ale vážně..i břicho ti za ten měsíc co jsme se neviděli trošku narostlo
E: Chceš přes držku? Já ti jí tady klidně dám
Bb: bože jak malý
E: Nemá se tak chovat
Bb:Ty nejsi o nic lepší
N:Hele dobrý jo...

Odvezli jsme babičku domu, kde jsem uklidila a Dominik došel za slepicema.
Bylo docela vtipný sledovat Nika, který utíkal před slepicí. Po dokončení všech věcí a aktivit, jsme odjeli domu, kde už byli rodiče a mohli jsme se jít navečeřet.