NEVĚŘÍM NA LÁSKU/GREY256,NIK TENDO, DORIAN (DOKONČENO)

16✨

Další den jako každý jiný...teda, když opomineme to, že jedu na oslavu babičky ex Martina...
Dojela jsem na ono místo. Vyndala z dodávky věci a zazvonila. Otevřela mi Klára. Vzala si do ruky jednu přepravku se zákusky a šla dovnitř. Šla jsem hned za ní a postupně odnášela věci.
Po asi půl hodině bylo všechni připraveno. Takže jsem mohla odjet.
K:Ty už jedeš? Promiň že tykám
E:Ne v pohodě...jo už jedu potřebuju si ještě něco zařídit..
K: Pozdravuj Martina
E: Dobře... vyřídím

Dojela jsem do Prahy. Prvně jsem jela k sobě..tam mě to samotnou nebavilo...psala jsem Dominikovi, ale ten neměl čas...psala jsem Davidovi...ten taky neměl čas a zkusila jsem Martina...od té doby co to hraju na dvě strany je to divný. Takhle já to věděla moc dobře.

Já:
Ahojky nechtěl by jsi přiject?

Martin:
Ale jo..... stejně si o něčem potřebuju promluvit

Já:
Mám se bát?

Na to mi dal jen zobrazeno což jsem vůbec nepochopila, ale tak snažila jsem se to neřešit.
Za půl hodiny přijel Martin. Chtěla jsem ho obejmout, ale už od prvního pohledu bylo něco špatně...
E:Co se děje?
M:El... já to takhle nedávám
E:Co nedáváš?
M: Nemůžu se koukat na to jak se zamilováváš zpátky do Davida a na mě sereš.
E:Co? Ale to neni pravda
M:Je to pravda...nejsem slepý...ty už mě nemiluješ
Otočil se a chtěl otevřít dveře.. stál ve dveřích a já řekla
E: Hlavně, že ty jsi byl ten, který tohle chtěl....je mi dost líto, že nevidíš jak tě miluju a hlavně potřebuju...jen jdi násilím tě tu držet přeci nemůžu.
Nic na to neřekl, zavřel dveře a odešel... začla jsem brečet a sesunula se ke zdi...
Chtěla jsem napsat Domčovi, ale pak mi došlo že nemá čas.. je vlastně s Karolínou, jeho holkou...
Nakonec jsem otevřela dm a šla do konverzace s Martinem.

Já:
Jen abych nezapomněla, mám ti vyřídit pozdrav od tvojí bývalý přítelkyně Klárky

Pak jsem telefon hodila do rohu místnosti a šla do vany.

Ahojky.
Po dlouhé době kapitola zase🙂
(Ta pauza pořád platí)