36

482 19 1
                                    

Ráno jsem se vzbudila pod dekou, u krbu. Bez Kubi...
Deku jsem si omotala okolo těla, nevěděla jsem, kde mám oblečení a šla jsem najít Kubu.

K: Dobré ráno lásko
E: Dobré....co nám to tady kuchtíš?
K: snídani...nech se překvapit
E: Dobře. Jdu se oblíknout. Pusu
K:Tak jo, já snídani donesu ke krbu

Došla jsem do ložnice a z tašky jsem si vyndala sukni, tílko a podkolenky. Taky jsem se namalovala a upravila si vlasy. Oblečená a upravena jsem se vydala so obýváku, kde byla už snídaně a i Kuba.

E:Mňam.. vajíčka a hrozno a džus
K: jsem to ale snoubenec že
E:nooo zase si nefandi.

Po snídani jsme se šli projít ven.
A pak jsme vyjeli domu.
Chtěli jsme zajet ta rodiči a oznámit jim naše zasnoubení, ale jak z Kubovi strany tak i z mojí strany bydlí rodiče daleko a tak jsme volali přes facetime.
Rodiče měli radost. A ani jsem nebyla nervózní. Nervozita přišla, až když se volalo Nikovi.

N:Ahoj, co potřebujete?
K: Něco ti oznámit
N:Jo a co?
E:Jsme zasnoubení
Ukázala jsem prsten na obrazovku
N:aa prosím??!
E:Jo takový výraz jsem fakt nečekala
Začla jsem se klepat. Kuba si všimnul. Chytnul mi ruku a přimáčkl mi jí svou rukou na moje stehno a držel.
N:Ne já jsem za vás rád. Moji dva nejlepší přátelé do toho praští to je skvělý
E:Docela jsem se bála tvojí reakce
N:Jsem rád. Škoda že to spolu nemůžeme zapít
E:To škoda je
K: Musíme končit. Musíme jít volat dál
N:Tak se mějte hrdličky. Ahoj

K: Teďka komu?
E:Rodinu už jsme obvolali tak přátelé
K:Tak Martin?
E:Tomu to řeknu osobně
K:Tak kluky m+
E: Dobře

Obvolávaní trvalo asi hodinu. Kuba šel pít z kluky. A já jela za Martinem

M:Jé....ahoj El
E:Ahoj
Dala jsem mu pusu na tvář
M:co co to děláš?
E: jen pusa na tvář
M: Jdeš dál?
E:jo
M:A co tohle?
Dal mi pusu na pusu
Začala jsem ho líbat
Začal mi sjíždět k zadku
M:ani nevíš. Jak mi tohle chybí
E: Mně to taky chybí... já ale počkej
Odtrhla jsem se z jeho polibků.
E: Přišla jsem ti něco oznámit...
M:A co? Povídej
E: včera jsem se s Kubou......s Kubou zasnoubila
Martin z tuhnul
E: Prosím řekni něco... Martine
M: nemám co říct..tak asi hodně štěstí KÁMOŠKO

Tu kámošku řekl s takovým důrazem. Bylo mi z toho celého smutno.
E: Že se budeme normálně bavit
M: Jestli to dokážu.
Jen mi něco dovol
E: Cokoliv
Začal mě líbat. Nechala jsem se. Jeho rty byly tak sladký a dobrý. Nechtěla jsem se od nich odtrhnout
Začal semnou couvat k lince a vysadil mě na ní.
Vím jak by to pokračovalo, proto jsem to radši utla
E: Martine, myslím, že stačí
M:Nechci, aby to končilo
E: Já půjdu...pa a nezlob se prosím

Když jsem nasedla do auta. Ze zrcátka, jsem viděla svou rtěnku úplně rozmazanou, všude jen ne na puse. Utřela jsem si pusu a vyjela jsem ke Kubovi.

NEVĚŘÍM NA LÁSKU/GREY256,NIK TENDO, DORIAN (DOKONČENO)Kde žijí příběhy. Začni objevovat