NEVĚŘÍM NA LÁSKU/GREY256,NIK TENDO, DORIAN (DOKONČENO)

50

Včerejšek byl vážně náročný a dost mě zmohl co si budem. Taky to bylo slyšet.
E:mmm.... dobré ránko
M:Tak možná pro tebe
E: Nějak nechápu
M:El Já chápu, že jsi byla unavená, ale já se taky potřebuju vyspat, ale přes to tvoje chrápání jsem spát ani nemohl
E: Promiň, ale já to neovlivním...tak spi teď ne?
M:No ne.... vlastně mám překvapko...jen od tebe potřebuju dvě věci
E:Jaké?
N:Ahoj.... můžu?
M:No jasně co potřebuješ?
N:jde o El
E:No?
N: David mě chce vzít na véču, ale já nemám nic  vhodného a když už jo... tak už je to onošené.... že semnou půjdeš nakupovat
E: Em no jasně
N:Tak jdeme!
E:My tu vlastně něco řešili
M:No vlastně to neřeš...nic důležitého...jen  běž a užite si to holky
E:No dobře...tak mi dej deset minut jo?
N:No jasně děkuju moc...

Z pohledu Martina:
Holky odešly, přesně podle mého plánu a jdu se pustit do práce... Určitě vás všechny zajímá co připravuju, ale rád vás budu napínat do poslední chvíle, proto si to nechám pro sebe. Brácha byl už od brzkého rána ve Varech, kvůli smlouvám atd.
Já měl spoustu času... protože jsme se s Nikolou domluvili, že spolu budou tři hodiny, ať to všechno stíhám.
V klidu jsem vstal, osprchoval jsem se...byly dvě hodiny odpoledne a do pěti večer času dost. Začal jsem připravovat výzdobu po bytě, objednal jsem jídlo. Připravil jsem stůl. Sám jsem se upravil... akorát jsem všechno stihnul. Po páté hodině, mi přišla zpráva od Nikoli, že El jde nahoru do bytu.
Zapálil jsem tedy zbytek svíček a čekal jsem až přijde.

El:Jsem do...ma....co se to tu děje?
M: Oslavujeme... pojď dej mi ty tašky.
Vzal jsem jí za ruku, tašky jsem nechal stát u šatníku a šel jsem jí podržet židli, když si sedala.
El: Jsem trochu v šoku...to jsi vařil ty?
M:Nene... kdyby byl čas tak ano, ale bohužel.
El:Mmm to je vůně... co máme dobrého?
M:to co cítíš, je vůně dezertu, teď ale hlavní chod
El:Sushi! Mňam
M:Jo jíš sice jen avokádový, ale je to tvoje nejoblíbenější jídlo na světě že
El:Joo....
Dali jsme si sushi, pak dezert, což bylo  tiramisu.

Zapnul jsem písničky a šel za El
M: Můžu prosit?
El: nevím nevím no....ale tak jo
Tohle je pěkný večer
M: El..
Víš, že tě miluju už od první chvíle co tě znám, když jsi vešla do těch dveří, byla jsi úchvatná. Prožili jsme si toho moc.. špatného, ale taky spousta dobrých věcí by se našla. El dost jsem přemýšlel... možná si teď budeš říkat, že na to chvátám.....ale já už si neumím představit, že tě nemám po boku
El:Co to děláš Martine....
M: Elizabeth Sokolová... staneš se mojí ženou?
El: asi jsem blázen, ale ano!

Byl jsem šťastný, že řekla ano..
Abych to shrnul... večer jsme pak dál oslavovali a unavení šli spát.

Crrr crrr:
M:mmm..
El:Ano?
Ha:El! El! Musíš rychle přijet... prosím!!!
El:Kam?! Hasane co je?
Ha: píp píp píp

ZDRAVÍM.
DLAHU, UŽ MÁM SUNDANOU, A PROTO SE MŮŽETE TĚŠIT NA NOVÉ KAPITOLY. MYSLELA JSEM, ŽE V BLÍZKÉ DOBĚ PŘÍBĚH UKONČIM, ALE UVIDÍM PODLE SITUACE, PROTOŽE MÁM VÍCE NÁPADŮ NA POKRAČOVANÍ KAPITOL.
MĚJTE SE HEZKY💗