Když jsem dorazila domů, tak jsem jako každý den šla do pokoje zkontrolovat Tima. Tim vypadal o něco lépe než včera, ale stejně jsme na tu kontrolu na veterině museli.
Takže jsem šla dolů pozdravit mamku, ale mamka tam nebyla. Nechala mi vzkaz na lednici. Ve vzkazu se psalo : "Ahoj Becky. Promiň, že jsem tak nečekaně odešla, ale dostala jsem nabídku, kterou jsem prostě odmítnout nemohla a klient chtěl smlouvu uzavřít hned, takže jsem musela odjet. Tvoje máma".
Když jsem si vzkaz přečetla, tak jsem vzala další papírek na který jsem napsala, že jdu ven s holkama, aby se nestrachovala, kde jsem.
Takže jsem vzala Tima a vyrazili jsme na vetrinu. Na veterině jsme čekali asi deset nebo patnáct minut.
Veterinář nám řekl, že Tim je už skoro v pořádku, ale nemá si moc plýtvat energii.
Takže po zbytek dne Tim spal.
Já jsem si mezitím pročítala můj referát o psech. Ach, já to tu ještě vlastně nevysvětlila. Každý školní rok máme takovou 'tradici' při, které si napíšeme každý referát na libovolné téma a na den, kdy se rozdává vysvědčení-tedy poslední den školy si je všichni přečteme před celou třídou. Je to trochu zvláštní, ale u nás je to tak.
Jinak jsem si kreslila spícího Tima. Je tak rotomilý, ale je nějaký velký. Vetší než by měl být.
ČTEŠ
Psí cesta✅
RandomPříběh vypráví o 12-ti leté Becky, která si plní svůj životní sen. Bydlí s její mámou v USA ve státě Florida v malém městečku v bytě. Jejím snem je stát se psovodem a obecně trénovat psy. Ale její máma ji psa dovolit nechce. Potom, když na její mámu...
