Psí cesta✅

XVII

Nastalo ráno. Budu to mamce všechno muset vysvětlit. Doufám že od dnešek noci nezměnila názor a můžu si Tima nechat.
Chvíli jsem s chladným výrazem koukala na Tima. Byla jsem v celku ve stresu. Bála jsem se jak na to bude mamka reagovat teď, ve dne. Budu doufat že její reakce nebude jiná než v tuto noc a hlavně ať nezmění názor.
Posbírala jsem veškerou odvahu a šla s Timem do kuchyně, kde mamka chystala snídani. Obvykle si snídani chystám sama, ale dnes jsem ji měla na stole nachystanou.
"Dobré ráno, mami" Pozdravila jsem.
"No dobré" Odpověděla mi mamka.
"Tak začni s vysvětlováním, chci to slyšet". V jejím klidném hlase se objevovala i nějaká nejistota, která skoro nešla poznat.
" Všechno to začalo tím, když jsi mi už snad po padesáté řekla, že psa mít nebudeme. Zkoušela jsem všechny způsoby jak tě přesvědčit. Nic nepomáhalo. Názor jsi pořád neměnila. Tak jsem si řekla, že tudy cesta nevede a že si musím najít jiný způsob jak si svůj sen-mít psa splnit. A tak mě napadlo ti o tom psovi prostě neříct. Vybrala jsem si malé plemeno, ale když jsem viděla Tima jak tam ležel celý vyhublý,špinavý a hladový v krabici nemohla jsem ho tam nechat. Na krabici bylo napsáno, že je to malé plemeno, ale později mi došlo,že to byla lež." Řekla jsem s co nejméně zádrhely co jsem mohla a na chvíli jsem se umlčela.
"Pokračuj. Zní to zajímavě. " Povzbudila mě mamka. Byla stále hodně překvapená, ale přesto byla stále hrozně klidná. Čekala jsem že bude hrozně naštvaná. Rozhodla jsem se pokračovat.
"Měla jsem ho u sebe v pokoji. Všechno co potřeboval jsem mu sehnala. Na procházky jsme chodili když jsi nebyla doma. Čas plynul a Tim rostl. Vyrostl z pelechu a mně došlo, že to asi úplně tak malý pes nebude. Přesto jsem ho nějakým způsobem zvládala, ale přece jenom byl velký. Měla jsem v plánu ti to říct co nejdříve, ale potom stačilo aby Tim jednou v noci štěknul a bylo vyřešeno. " Dopověděla jsem a mamka chvíli mlčela. Asi se to snažila celé pobrat. Po chvíli mi řekla něco, co mě překvapilo.
"No víš, Becky dostala jsem jednu hodně výhodnou zakázku a bylo by z ní dostatek peněz abychom se odtud odstěhovali a koupily si nějaký rodinný domek. Začala jsem se po nějakých poohlížet a našla jsem jeden kousek za městem. Byl i se zahradou, která by byla dost velká i pro psa. Řekla jsem si, že jakmile dostanu ty peníze z té zakázky a přestěhujeme se tam tak si psa pořídíme. Ale jak vidím tak ty jsi byla rychlejší a psa si pořídila bez mého vědomí. " Když mi tohle máma řekla tak jsem jenom zírala. Tim mi mezitím olizoval ruku. Chvíli v kuchyni panovalo ticho. Po chvíli jsem se ho pokusila prolomit otázkou.
"A za jak dlouho bychom se tam mohli přestěhovat? "
"Zakázku bych do měsíce měla dokončit, takže do tří měsíců bychom mohli bydlet." Řekla a usmála se na mě.
"A teď si sníme snídani. " Řekla když si
domazala toustový chleba arašídovým máslem. Začala jsem pomalu jíst snídani.
Když jsem dosnídala tak jsem se zvedla, poděkovala jsem za snídani a šla dát najíst Timovi.