Pomalu jsem začal vnímat okolní zvuky. I když jsem byl už plně při smyslech, rozhodl jsem se, že ještě neotevřu oči. Věděl jsem totiž, že by mě nezabili, kdybych nebyl při vědomí. Chtějí totiž vidět můj strach. Chtějí mě vidět úplně na dně, jak je prosím o slitování, nebo jak je prosím, aby už konečně ukončili mé trápení. Ale to se nestane. Neuvidí mě zničeného. Ne! Jsem dost silný na to, abych tu bolest vydržel. To zvládnu. Musím přežít jakoukoli bolest, aby viděli, že jsem silný a třeba by mě nechali žít a já bych pak mohl svou pomstu dokončit. Ale co si tu nalhávám?! Žádný nevinný člověk, i když podle Emily není nikdo nevinný, který se omylem zapletl do hry, nikdy nepřežil. Ještě nikdy se nad nikým neslitovali, tak proč by mě měli nechat žít? Byl bych pro ně hrozba. Ale na druhou stranu, Emily ke mně zřejmě něco cítí a toho bych mohl využít a přeci jenom... že by se Dustin tolik předváděl? Já ho bral jako svého nejlepšího přítele, kterému bych mohl říct cokoli, ale zmýlil jsem se v něm, jak vidím. Když jsem se dostal ke svým nejlepším kamarádům, zajímalo by mě, co se stalo s kluky. Teď když nad tím přemýšlím, tak... Bože. Co se asi tak klukům mohlo stát? Troy šel za Dustinem a to, že se tady Dustin objevil, není náhoda. Určitě ho nenapadlo, aby si zrovna dneska, kdy jsem měl dokončit svou pomstu, zašel do pitevny. A to znamená, že mu Troy musel něco říct. Nejsem si jistý, co s ním Dustin udělal, protože přece jenom si myslím, že Dustin byl s Troyem doopravdy nejlepší kamarádi. Byl by schopný ho zabít? A co se stalo s Liamem? Stál mu Liam v cestě? Zabil ho Dustin?
Z přemýšlení mě vytrhl její ďábelský hlas. "Nemůžu tomu uvěřit, že to zrovna on je ten, který nás chtěl zničit. Nemůžu tomu prostě uvěřit. Myslela jsem, že zrovna s ním bych mohla žít. Mohl by z něho být skvělý soudní lékař a zároveň by spolu se mnou zaučoval nové členy hry."
"Ani já jsem si to o něm zprvu nemyslel, ale pak když jsem se dozvěděl o Claire."
"Tys o ní věděl?!" křikla překvapeně.
"Jo, řekl mi o tom."
"A proto jsi ho práskl? Protože ses bál, že se ti pomstí?"
"No, byl to jeden z důvodů, ale hlavním důvodem bylo něco jiného. Ty to asi nevidíš, ale Louis to měl všechno dokonale promyšlené až do posledního detailu. Jen nečekal, že by mu mohl jeho kamarád vrazit kudlu do zad. Ale to jsi nečekala ani ty," řekl svým tajemným hlasem a pak byla slyšet rána. Otevřel jsem oči. Bylo mi jedno, že zjistí, že nespím. Potřeboval jsem vidět na vlastní oči, co se děje. Uviděl jsem ležet její tělo na studené podlaze. Bože, to se chce zbavit i jí?!
Pootočil jsem hlavu na stranu, jak nejvíc jsem mohl, abych viděl, co bude Dustin provádět s Emily. Vypadala jako hadrová panenka, která se snadno ovládá. Dustin si mohl s jejím tělem dělat cokoliv chtěl. Položil její bezvládné tělo na druhý pitevní stůl a přivázal ji k němu. Věnoval mi pohled a pak odešel. Nechal nás tam samotné. Dal mi prostor na přemýšlení a za to ho ještě víc nenávidím.
Po několika nekonečných minutách jsem ho znovu uslyšel přicházet. Pobroukával si nějakou veselou melodii. Usmál se na mě vítězným úsměvem. Kdybych mohl, vrazil bych mu pěstí za ten jeho přiblblý úsměv. Tak a teď se rozhodne, koho z nás zabije dřív. Obrátil se ke mně a začal se ke mně pomalými kroky přibližovat. Vzdálenost, která nás od sebe dělila, se rychle krátila. Mé srdce začalo bít rychleji. Věděl jsem, co mě čeká. Čeká mě smrt.
„Chtěl jsi jí vyříznout srdce, co?“ zeptal se mě.
„Ano,“ odpověděl jsem bez přemýšlení. Můj hlas se ani trochu nezachvěl. Zněl jsem sebejistě. Byl jsem za to na sebe hrdý. Jsem rád, že tady nebrečím a neprosím o slitování.
