13/1

991 53 20
                                        

Harry

Týden utekl jako voda, zvláště s Louisem po mém boku. Včera večer jsme se vrátili do Londýna do našeho bytu. V domě je ochranka a k bytu se nedostane nikdo, kdo tam nemá co dělat. Pořád si na to nemohu zvyknout, ale jsem nesmírně vděčný, že to Louis vše zařídil. Také jsem mu večer náležitě poděkoval v nových rudých krajových tangách a podvazcích.

Dnes jsem se chtěl jít podívat do mého nového květinářství, ale Louis mi to zakázal. Večer je slavnostní otevření a chce, abych to viděl poprvé až večer. Nebudu lhát, že nejsem nervózní. Jsem. Bude tam spousta významných lidí, které pozval Louis, spousta mých klientů a mám pocit, že se ode mě bude očekávat proslov. Louis tvrdil,že se toho ujme, ale přeci jen je to má firma.

Další z čeho mám hrůzu je Jeremy. Ochranka má přísný zákaz ho vpustit do budovy, ať už dnes nebo kdykoli jindy, ale na klidu mi to nepřidává. Za celý týden mi přišlo dalších patnáct zpráv a dnes nám právník sdělil, že zprávy nelze spojit s Jeremym. Takže jediné co něco dokazuje jsou slunečnice a to dle právníka není přesvědčivý důkaz. Nemusím asi říkat, že od návratu se můj psychický stav rapidně zhoršuje. I když před Louisem se snažím být v pohodě, nevěří mi to. Dnes ráno jsem uvažoval, zda bych neměl navštívit psychiatra nebo rovnou psychiatrickou léčebnu. Možná přeci jen něco z toho je jen v mé hlavě. Třeba mě Jeremy nesleduje tak jak si myslím, možná si to má hlava jen vymýšlí.

Naposledy si upravím sako a zhodnotím se v zrcadle. Není to tak strašné.

,,Jsi nádherný

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.


,,Jsi nádherný." Ozve se zamnou Louis a obejme mě.
,,Sluší ti to." Prohlédnu si ho s úsměvem. Vždy je tak nádherný.

,,Něco pro tebe mám

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

,,Něco pro tebe mám." Políbí mě a zpoza zad vytáhne květinový věneček, který mi usadí do vlasů.
,,Děkuji." Usměju se na něj.
,,Můžeme?" Pohladí mě po tváři a chytne za ruku. Zhluboka se nadechnutí a přikývnu. Tohle je horší než maturita.
,,Neboj. Budu pořád s tebou." Konejšivě se usměje.
,,Já vím, jen jsem nervózní. Nechci tě ztrapnit." Přiznám a Lou se zamračí.
,,Ty mě nikdy neztrapníš lásko. Jsi dokonalý." A je, už zase červenám.
,,Pojďme, už se těším až to bude zamnou." Naposledy ho políbím než se vydáme k autu.

Flower boy //Larry//NiamKde žijí příběhy. Začni objevovat