Flower boy //Larry//Niam

7/2

Niall

,,Jak jsi to myslel, že ta smlouva stojí za hovno?" Ozve se po chvíli táta, zatím co mu stále ležím v náručí.
,,No je tam dost chyb, pár nesmyslných odstavců a hlavně, když by se něco posralo jde to celé za vámi i když by to bylo chyba, například jejich zaměstnanců." Pokrčil jsem rameny. Musel to dělat nějaký patlal. Doufám, že to nebyl Liam.
,,Vážně?" Vydechne překvapeně. ,,Liam už ji viděl?" Zamračí se.
,,Myslím, že ne. Měla ji na stole Sarah teprve." Zavrtím hlavou.
,,Řekni o tom Liamovi ano?" Usměje se táta a já přikývnu.

Ozve se zaťukání na dveře a vejde Liam, usměje se když nás uvidí.
,,No vy jste sladcí." Zasměje se.
,,Ticho Payno." Zasměje se i táta. ,,Liame myslíš, že by jsi mohl Nialla dnes odvést domů? Chci vyzvednout Harryho a vzít ho na večeři." Musím se usmát, tohle je naprosto sladké, i po téměř jedenácti letech jsou do sebe zamilovaní.
,,Jasně, máme se zdržet, aby jste měli volný dům?" Povytáhne Liam obočí.
,,Ale ne, fuj." Vyjeknu a zvednu se z tátova ramene. Tohle je představa, o kterou vážně nestojím.

,,Jakýpak fuj, jak kdyby jsi nikdy nic podobného nedělal."  Odfrkne si Louis, já zčervenám čehož si oba všimnou. Táta vyvalí oči a Liam vypadá, že se nemůže rozhodnout jak se tvářit. Je šokovaný, ale šťastný?

,,No ehm." Zadívám se radši na své boty. Táta se ke mě nakloní a silně mě obejme. Zamumlá u toho 'můj malý chlapeček' a na Liama vrhne vražedný pohled. Co? Něco mi uniká?

,,Tak já pojedu." Odkašle si Louis, rychle posbírá věci, vlepí mi pusu do vlasů a odejde. Proč tak spěchal?
,,Takže ty jsi nikdy...nic?" Promluví jako první Liam, tváří se vážně, ale jeho tón je až moc nadšený?

,,Můžeme se bavit o něčem jiném?" Zavyju zoufale, Liam se zasměje a přikývne. Rozebírat svůj sexuální neživot zrovna s Liamem nechci, zrovna když on figuruje ve všech mých představách.

,,Tak pojď ke mě." Otevře dveře a vede mě do své kanceláře. Chci se posadit na gauč, ale Liam mě vtáhne do svého objetí.
,,Nemusíš se stydět Ni." Šeptne než mě pustí a posadí se. Rudý jako rajčátko  si sednu vedle něj. Jo, teď se rozhodně nestydím.

,,Nialle za to předtím s Potterem se omlouvám." Povzdechne a zadívá se mi do očí.
,,V pořádku, táta mi to vysvětlil." Pohladím ho po paži. Miluju jeho ruce.
,,Dobře. Jen prostě, nechci aby se ti něco stalo nebo tě někdo využil. Jsi opravdu krásný a je možné, že někteří naši klienti s tebou budou flirtovat. Prostě je ignoruj, představuj se příjmením, budou vědět že jsi Louisův syn. Louis je známý tím, jak si vás chrání a nikdo si nedovolí jít proti němu. Hlavně si s nikým nedomlouvej osobní schůzky a nedávej nikonu své číslo. Kdyby tě někdo kontaktoval řekni to mě nebo tátům." Přikývnu, že chápu, ale jedno vážně nechápu.
,,Proč spolupracujete s takovými lidmi a čím jsou nebezpeční?"  Optám se zvědavě.

,,Ne všichni jsou takový. Někdo je normální, jako my, někdo si hraje na tvrdého šéfa a jen flirtuje, ale pak jich tu je pár co jsou vážně nebezpeční. My se o jejich soukromí nezajímáme, máme obchodní vztahy, ale v našich kruzích moc dobře víš, kdo jaký je. Nejsou to lidé, kteří by ti ublížili fyzicky, aspoň ne tak jak si myslíš ty. Ale jsou schopni tě využít pro své potěšení nebo aby získali informace. Jsou to lidé, kteří tě můžou zničit psychicky." Usměje se vlídně.
,,Neboj, dáme na tebe pozor. Já ani táta nedovolíme, aby se k tobě někdo přiblížil."
,,Budu si dávat pozor." Slíbím.

,,Četl jsi tu smlouvu s Bohemia Company?" Zeptám se zvědavě.
,,Ještě ne, má ji na starost Mark a já podepíšu jen finální verzi. Proč? Mark je dobrý, určitě to zvládne." No, tak to Mark očividně nezvládl. Beze slova vstanu a zajdu pro smlouvu. Podám ji Liamovi a počkám než si ji přečte. Čím víc čte, tím víc se mračí.

,,Sakra. Díky Nialle, budu se na to muset podívat sám. Myslel jsem, že budu mít o práci míň a místo toho.." Rozhodí rukama. Je mi ho líto a nejraději bych ho objal, což by nebylo nic divného, ale nemám odvahu. Místo toho ho jen pohladím po zádech.

Následující tři hodiny jsme trávili předěláváním smlouvy a psaním dalších návrhů, tak aby to vyhovovalo oboum stranám. Ze začátku se mi tato práce zdála nudná, ale Liam dokáže udělat komedii ze všeho.

,,Co kdyby jsme šly na večeři?" Zeptá se z ničeho nic. Na večeři? Jako rande? To asi těžko nebo?
,,N-no jasně. Tátové stejně mají vlastní program." Snažím se znít nenuceně a ne že bych nejraději brečel radostí. Já a Liam na večeři, spolu! Boží!
,,Super, tak pojď." Rychle vše pouklízí a táhne mě k autu.

Tohle by mohla být moje příležitost. Stačí jen zapomenout, jak jsem stydlivý. Jednoduchý jako facka. Trochu flirtování, nenápadné doteky... To zvládnu.

,,Počkej, Li " Zasměju se, když mě táhne garáží. Nechápavě se na mě otočí.
,,Nikdo mě neukradne, nemusíme tak běžet. Jsem jen tvůj." Roztomile, aspoň doufám, se usměju. Liam nad posledními slovy vykulí oči a přikývne.
,,Jen se těším až vypadneme." Usměje se a pustí mou ruku, za kterou mě do teď držel. Nad tím se zamračím. Bude hodně riskantní, když ho chytím zpátky? Než si to stačím rozmyslet chytnu jeho ruku do své. Liam se zadívá na naše ruce a pak na mě.

,,No co? Co kdyby náhodou." Pokrčím rameny a mrknu na něj. Kde se to ve mě bere? Liam vypadá, že právě prohrává nějaký vnitřní souboj, nakonec stiskne moji dlaň pevněji.

Dojedeme k mé oblíbené restauraci, je to malá rodinná italská restaurace a já ji zbožňuju už od mala, tátové sem se mnou jeden čas museli chodit i třikrát týdně.
,,Jdeme sem?" Šťastně vypísknu, když mi Liam otevře dveře od auta.
,,Je tvá oblíbená a já ti chci udělat radost." Skočím mu kolem krku dávajíc mu pusu na tvář.
,,Děkuju, Li." Zašeptám mu do ucha a on si mě v objetí přidrží o chvíli déle.
,,Pro tebe cokoli." Dá mi také pusu na tvář a pustí mě. Cítím jak mi hoří tváře a mám co dělat, abych se nedotknul místa, kde byly ještě před okamžikem jeho rty.

Znovu mě chytne za ruku a vede do restaurace. Usadíme se do rohového stolu a poté co přijde číšník objednáme dvě coly, já sýrovou pizzu a Liam těstoviny.

,,Už víš co budeš dělat po škole?" Zeptá se.
,,No, přemýšlel jsem o tom. Na universitu nechci, rád bych vařil." Skloním stydlivě hlavu. Je to poprvé, kdy jsem to řekl nahlas. O mé lásce k jídlu ví každý, kdo mě zná a vaření je můj koníček už hodně dlouho.
,,Myslel jsem si to. Baví tě to a jde ti to. Zkus to Ni. Věřím, že budeš vážně dobrý." Povzbudivě se na mě usměje.
,,Zkusím. Děkuji Liame."

,,A co tvá tajná láska?" Zakmitá obočím a mě malém zaskočí sousto pizzy. Ach, kdyby jsi věděl...
,,No, um. Nic nového, trocha flirtování znáš to." Mrknu na něj a zasměju se.
,,Nepozval jsi ho nikam?" Zamračí se.
,,Ne. Zatím ne. Nemyslím si, že bych to zvládl."  Pokroutím hlavou.
,,Co to povídáš? To víš, že zvládl." Poplácá mou ruku. Už, už jsem otevíral pusu, když přišel ke stolu číšník. Hajzl. Vše zkazí.

,,Děkuji za večeři a za svezení." Usměju se, když zastaví před naším domem.
,,Nemáš za co Ni, pro tebe dělám vše rád." Možná bych mohl?
,,Tak mě napadlo, že-že by jsme mohli, um, někdy zase spolu, my dva, nějak zajít?" Ježíši, tak tohle bylo hrozný.
,,Samozřejmě, rád s tebou trávím čas." Usměje se. Nepochopil.
,,Jo, já s tebou taky. Tak dobrou." Řeknu zklamaně, poslední pokus. Natáhnu se, abych ho objal a dal pusu na tvář.

Ve chvíli, kdy ale vtisknu rty k jeho tváři natočí hlavu a mé rty skončí na těch jeho. Dobrý bože.
Ztuhnu a čekám jestli se odtáhne, ale on nic. Jemně zapohybuji rty proti jeho a Liam opatrně pohyb zopakuje. S červenými tvářemi se odtáhnu, Liam vypadá šokovaně.
,,Dobrou Li." Zašeptám a uteču z auta dřív než stihne reagovat.

Jak asi bude Liam reagovat? 🤔

Dnes poslední, přísahám 😀 
Moc děkuji za úžasnou odezvu ❤ vsechny vaše hlasy mě strašně těší ❤

Fox_ie