Flower boy //Larry//Niam

11/1

Harry

,,Lou?" Brouknu po chvíli v jeho objetí.
,,Jsem tady. Nic se ti nestane." Políbí mě do vlasů a kolébá jako dítě.
,,Co se stalo?" Zadívám se do jeho tváře. Je napjatý a ustraný. A je to jen má vina. Kdybych šel na to blbý rande.
,,Potom co jsi odpadl Liamovi v náručí, tě odvezl ke mě. Zavolal mi a počkal než dojedu. Zítra musíme na policii, musíš jim říct co se stalo." Mluví potichu, ale i tak poznám že je naštvaný.
,,Zlobíš se." Vydechnu a sklopím hlavu. Jsem nemožný, přidělávám mu starosti. Nedokážu se o sebe postarat a ještě se zhroutím.
,,Jsem naštvaný." Přikývne. Měl bych se s ním rozejít, nechat ho jít, aby by šťastný. Nepřidělávat mu starosti.
,,Omlouvám se." Vzlyknu. Nechápu jak to semnou vydržel tak dlouho.

,,Ty se nemáš proč omlouvat. Ano, měl jsi mi říct, že ti píše a sleduje tě ale nezlobím se na tebe. Jsem nasranej na něj, za to co ti udělal. Slibuju že tě ochráním a jeho zníčím." Políbí mě na rty.

,,Přidělávám ti starosti, nedokážu se ani bránit, nepoznám že mi někdo týden chodí do bytu, pokaždé když slyším zvonek v květinářství klepu se strachy nebo když mi přijde zpráva. Jsem nemožný, ubohý. Zasloužíš si někoho lepšího." Schovám tvář do jeho hrudě a vzlykám. Mužů být ještě ubožejší?
,,Harry, poslouchej mě." Zvedne mi bradu, abych se mu díval do očí a setře mé slzy.

,,Není to tvá chyba, za vše může Jeremy. Nepřiděláváš mi starosti, miluju tě a vždy tě budu chránit. Miluju tě víc než si dokážeš představit. Když tě vidím plakat a trápit se, bolí mě to. Jsi pro mě ten nejlepší lásko." Políbí mě.
,,Zítra ráno zajedeme na policii, pak do květinářství, aby jsi Camille řekl co a jak. Na týden pojedeme na hory, mám tam dům, odpočineš si, budeme jen spolu. A až se vrátíme budeš mít vše přestěhované u mě. Do toho bytu se už nevrátíš, jestli nechceš bydlet semnou najdeme ti jiný byt, ale tam tě už nepustím." Společné bydlení s Louisem? On by chtěl? Potom všem?
,,Ty by jsi chtěl bydlet semnou?" Pootevřu pusu v údivu čemuž se zasměje.
,,Ano, chtěl. Ale důležitější je jestli chceš ty." Políbí mě na nos.
,,Chci." Vydechnu a políbím ho.

,,Než se vrátíme budes přestěhovaný, zařídím to. Taky zařídím ochranku, aby byla zde v domě. Chci, aby jsi se cítil bezpečně. Do práce a z práce budeš jezdit se mnou. A napadlo mě, v budově firmy dole máme nevyužité prostory. Kdyby jsi chtěl nechám to tam předělat trochu a můžeš tam přestěhovat své květinářství. Bylo by to tam větší, měl by jsi i větší kancelář, je to skvělé umístění přímo v centru a byli by jsme v jedné budově. Navíc tam je ochranka, do budovy se nedostane nikdo, koho tam nechceme." Přestěhovat květinářství? Bylo by to skvělé být Louisovi blíž, víc místa by se také hodilo s tím kolik mám zakázek. Ale musel bych někoho propustit, tak vysoký nájem si dovolit nemohu.

,,Já bych rád Lou, víc místa by se hodilo a líbilo by se mi mít tě blíž, ale i když se firmě daří nemůžu si dovolit tak vysoký nájem jako jsou v centru. Musel bych někoho propustit a pak"

,,Květinko, ta budova patří naší společnosti. Nájem by jsi vážně neplatil. Jen přemýšlej o tom jestli chceš větší obchůdek v centru Londýna pár poschodí pod svým přítelem ano?" Sladce se usměje. Dá se mu vůbec odolat?

,,Chtěl." Vydechnu.
,,Dobře." Potěšeně se usměje a políbí mě. S Louisem je vše tak krásné a úžasné, s ním se cítím v bezpečí, milovaný. Vím, že mě ochrání, vím že tohle zvládneme. Kdybych měl Jeremymu odolávat sám nezvládl bych to, už dávno by mě dostal a jsem si jistý, že by mě to zabilo.
,,Miluju tě Lou. Strašně moc tě miluju,vim že ty jsi ten na kterého jsem celý život čekal a vím to už od našeho prvního setkání." Mumlal jsem mu do krku a tulil se jak nejvíc to šlo.