Flower boy //Larry//Niam

10/2

Niall

Otevřel jsem dveře a zůstal zírat s pusou mírně dokořán. Liam byl neodolatený běžně a teď? O můj bože! Jak je možné, že já, já nikdo, já naprosto obyčejný, mám rande s někým jako je on? Je to jen sen? Kdybych se teď probral, jako mé o rok mladší já, asi bych zešílel.

,,Ahoj, Ni." Zářivě se usměje a já mám co dělat, aby se mi nepodlomily kolena.
,,Ahoj." Celý červený skloním hlavu a zhluboka se nadechnu. Tohle nedám, poseru to.

Liam udělá jeden dlouhý krok směrem ke mě, nadzvedne mi bradu a jemně políbí na rty. Já se rozteču.
,,Sluší ti to." Složí mi poklonu, když se s úsměvem oddálí.
,,Tobě také." Oplatím mu stydlivě.
,,Můžeme?" Povytáhne obočí a chytí mě za ruku.

Po cestě autem si povídáme tak jako vždy, žádné trapné ticho mezi námi není, ani trapná atmosféra zacož jsem vážně rád. Upřímně jsem se bál, aby mezi námi nebylo ticho a napětí. Kdyby tohle vyvrcholilo v jedno trapné rande, už nikdy bych se na něj nemohl podívat.

Liam zaparkoval před budovou, kde má byt. Trochu nejistě jsem se na něj zadíval. To mě na první rande bere k sobě? Nebo si něco zapomněl?
,,Neboj, pojď." Před autem mě chytí za ruku a vede do budovy. K mému překvapení ve výtahu nezmáčkne číslo 4, ale 10 což je poslední patro. Bez jediného slova vystoupíme, vyjdeme jedny schody a Liam otevře dveře vedoucí asi na střechu. Jemně se na mě usměje a pokyne ať jdu první.

S malou dávkou nejistoty vstoupím na střechu a pootevřu pusu v úžasu. Po celé střeše byly svíčky, plátky růží, lampionky a uprostřed prostřený stůl vedle něhož stála obrovská kytice. Páni. Vždy když Liam vyprávěl, kam bere své potencionální partnery na rande, tiše jsem záviděl, ale tohle předčilo vše co kdy říkal. Žádná fádní luxusní restaurace, žádná neoriginální procházka.

Otočil jsem se kolem dokola, abych si vše prohlédl a pohledem sklouzl na Liama. Vyčkával, s drobným úsměvem, na mou reakci.
,,Líbí se ti to?" Zeptá se potichu. Na nic nečekám, příběhu k němu a políbím.
,,Je to dokonalé, naprosto nádherný." Řeknu s úsměvem.
,,Jsem rád, že se ti to líbí." Ještě na okamžik si přivlastní mé rty, než nás odvede ke stolu.

Jako správný gentleman mi odsune židli a když se sám posadí objeví se vedle nás číšník nalévající víno a druhý s předkrmem. Já tohle zařídil za dvě hodiny? Nebo věděl, jak to v parku dopadne?

Večeře byla naprosto fantastická a po dojezení dezertu nás číšníci opustili. Liam na zem položil deku, na kterou jsme se v objetí posadili užívajíc si ten fantastický výhled na oblohu i noční Londýn.
,,Ni, mluvil jsem s Louisem a kdyby jsi chtěl můžeš přes noc zůstat u mě. Ve vší počestnosti samozřejmě." Zasmál se.
,,Rád zůstanu." Zaculím se. ,,Ve vší počestnosti." Dodám se smíchem.
,,Moc se nesměj. Louis mě varoval, že na mě pozná i nejmenší náznak něčeho nepatřičného a pak na mě pošle Harryho." Zamračí se, mě ta představa rozesměje.
,,Ty snad chceš, aby mě Harry zmrzačil." Vydechne šokovaně.
,,Ani v nejmenším. Jen představa Harryho jak se ti snaží ublížit je extrémně vtipná." Zasměje se už i Liam.

,,Máš pravdu. Naštvaný Harold vypadá jak naštvaný kotě, nezapomínej ale že Harry za sebou vždy má Louise. Z toho jde kurva strach, když se nasere." Naštvaný Louis je vážně něco, i když.
,,Myslím, že jsem Louise doopravdy naštvaného ještě neviděl." Je to pravda, Louis je většinou klidný, malo kdy křičí nebo dá najevo své naštvaní. Většinou na všechny vrhá jen své rozzuřené a ledové pohledy. Doopravdy zuřit, jsem ho ještě nikdy neviděl.
,,Buď rád, já ho tak viděl dvakrát a bohatě mi to stačilo." znají se téměř třicet let a viděl Louise jen dvakrát rozzuřeného? Tomu říkám sebekontrola.

,,Kdy?" Zvědavost mi nedá.
,,Poprvé na střední, měl přítele nijak se tím netajili a jednoho dne ho zmlátila skupinka školních machýrků. Na Louise by si nikdy nikdo nedovolil, byl kapitán fotbalového mužstva, chytrý a oblíbený, ale Philip patřil mezi šprty tak si na něj počkali. Když to Louis zjistil, všechny si podal. Bál jsem se, že je zabije. Od té chvíle si na Philipa nikdo nedovolil " Wow, takže Louis byl takhle ochranářský vždycky. To je hezké.

,,A podruhé?" Podívám se zvědavě na Liama.
,,Podruhé to bylo komplikovanější. Víš kdo je Jeremy?" Ano, tabu.
,,Tuším." Přiznám.
,,Jeremy vlastnil firmu, která nám konkurovala. Tátové se seznámili díky přípravám na večírek ke třetímu výročí založení naší firmy. Na tom večírku byl i Jeremy a Harry se mu zalíbil. S Jeremym byl problém, že byl velmi násilnický ke svým partnerům. Harry se zamiloval do Louise, což Jeremy nemohl zkousnout a pokusil se naší firmu zničit. Nepodařilo se mu to a my díky tomu dostali ještě zakázky v USA. Firma se rozrostla a Jeremy už nebyl konkurence. Vypadalo to, že se stáhl ale on po půl roce udeřil znovu. Pokusil se Harryho psychicky zničit. Pronásledoval ho, vyhrožoval mu, vloupal se mu do bytu. Louis byl tehdy zoufalý a Harry se hrotil. Malém Harryho ztratil.
Nikdy nezapomenu na Louisův zlomený výraz, když jsme se dostali do nemocnice a nebylo jisté, jak-jak to dopadne. Louis Jeremyho zničil, zničil jeho firmu, dostal ho za mříže. O tomhle asi Harry ani neví, ale těsně před tím soudem zamnou Louis přišel a zuřil, právník nevěděl zda se podaří Jeremyho udržet za mřížemi. Louis tehdy byl vážně nepříčetný a plánoval celou noc Jeremyho vraždu. Naštěstí se z toho vyspal." chápu proč mi tohle nikdy neřekli i to proc Louis Harryho tak moc chrání.

,,Proč mi to říkáš? Chci říct, tebe i tátů jsem se ptal už dřív."
,,Pracuješ u nás a měl by jsi vědět co se stalo. Jak můžou být někteří lidé nebezpeční a ne jen ti, které poznáš ve firmě, ale všeobecně. Kdyby tohle někdo udělal tobě, vážně bych ho zabil." Řekne naprosto vážně a stisk kolem mého pasu zesílí.
,,Divím se, že ho Louis vážně nezabil." No vážně, i teď stačí aby se na Harryho někdo špatně podíval a Louis ho vraždí pohledem.

,,Ten večer, to myslel smrtelně vážně, byl rozhodnutý ho nechat zabít, kdyby od soudu odešel jako svobodný člověk. Jenže by tak mohl ztratit Harryho navždy." To by byl konec jejich pohádky, nikdy by neměli mě a já bych nikdy...
,,Ten chlap je pořad ve vězení?" Už to je devet-deset let? Co když ho pustí? Co když zničí mou rodinu?

,,Ne, před dvěma roky ho pustili. S Louisem ho, ale hlídáme. Je v Kanadě a není pro vás nebezpečný. Nemusíš se bát. Nedovolíme, aby se k vám přiblížil." Vtiskne mi pusu na čelo a usměje se.
,,Harry to ví?" Oplatím mu pusou na čelist.
,,Ví, museli jsme mu to říct." Natočí mě k sobě a políbí.
,,Nialle, přísahám, že vám neublíží tobě ani tátům. Tehdy nás malém zničil všechny tři a to znovu nedovolím. Nedělej si zbytečně starosti, neříkám ti to, aby jsi se bál. Žádné nebezpečí nehrozí ano? Nedovolím, aby se k tobě někdo takový vůbec přiblížil." Pohladí mě po tváři.
,,Dobře, nebudu si s tím dělat starosti a v práci si budu dávat pozor." Liam spojí naše rty v dřívějším polibku.
,,Ochráním si tě, nikdo se na tebe ani křivě nepodívá." Mohl bych se zeptat..

,,Li? Žárlil jsi na Anthonyho?" Brouknu mezi polibky. Odpovědi mi je zmáčknutí mého zadku a dravý polibek.
,,Ticho." Zavrčí mi do pusy a já se uchechtnu.

Dnes poslední 😊 doufám, že jste si ji užili 😊

Tady jsme oficiálně v polovině ❤ snad se zatím povídka líbí a dál budete číst, moc mě to těší ❤ děkuji

Fox_ie