Flower boy //Larry//Niam

17/1

Fuck, tak i tohle je lehce 15+ 😀

Harry

Už je to týden co mě propustili z nemocnice. Fyzicky se cítím dobře, psychicky je to horší. Stále se bojím. Můj strach je zcela iracionální, protože Jeremy je za mřížemi, ale moje hlava si to stále nepřebrala. Nemůžu opustit byt s nikým jiným než s Louise, mám strach že mě nikdo jiný neochrání.

Ve firmě jsem se už zastavil a holky vše zvládají. Potřebuji pracovat, musím zaměstnat hlavu. Louis se musel také vrátit do firmy, alespoň vždy na dopoledne. Vidím na něm, jak ode mě nerad odchází, nepřizná to ale bojí se stejně jako já. Možná i víc.

Máme teď vlastní ochranku kdykoli někam jdeme. Cítím se tak bezpečněji, ale jakmile bych měl vyjít bez Louise nezvládnu to. Doktor mi doporučil psychologa. Vím, že tohle zvládnu sám, společně s Louisem, nepotřebuji psychologa, potřebuji soud. Potřebuji vědět, že se Jeremy nedostane na svobodu, protože to je to co mě děsí.

Bohužel mám problém se i podívat na Mika. Měl bych mu být vděčný, zachránil mě, ale mé podvědomí má jiný názor. Nechápu to a mrzí mě to. Není to k Mikovi fér. Od Liama vím, že se Mike již vyrovnal se svým strachem vyjít na ulici i nočními můrami za což jsem vážně rád. Nerad bych, aby se kvůli tomu co se stalo trápil i on. Pozitivní, na celé té věci je, že se s Liamem ještě sblížili a od Louise vím, že mu chce Liam nabídnout společné bydlení a přemýšlí o koupi prstýnku. Musím na tom zapracovat, Liamovi to vážně přeji, vypadá to že se jednoho dne vezmou a nechci je ztratit.

Na hrudníku mi zůstala pouze jizva, chtěl jsem ji co nejdříve zakrýt tetováním, ale Louis mi to rozmluvil. Při každém milování a že ho teď bylo hodně, jí opečovává. Chce aby zůstala, aby nám připomínala jak jsme spolu silní a mě se ta myšlenka kupodivu zalíbila.

Příští týden se máme sejít s právníkem, snad by nám již mohl říct datum. Děsím se chvíle, kdy pohlédnu Jeremymu do očí, ale těším se až to bude za námi. Teď už vím, že to zvládneme. Zvládneme spolu cokoli.

,,Princezno jsem doma." Ozve se z chodby Louis.
,,Ahoj." Dojdu k němu s úsměvem.
,,Ahoj." Políbí mě a obejme, jako vždy když se vrátí domů.
,,Jaký jsi měl den?" Zeptám se zvědavě, když se posadím na postel pozorujíc jak se převléká.
,,Šlo to. Uzavřeli jsme konečně ten obchod s italama. Zastavil jsem se za Camille a nemůžou se tě dočkat. Na příští týden tam máš velkou zakázku a prý z toho budeš nadšený." Dojde ke mě jen v teplácích  a povalí mě na postel.
,,Jakou zakázku?"
,,Nevím." Zamrmlá a líbá můj krk sedíc na mých stehnech.

Rukama sjedu na jeho boky, které pevně stisknutí a zakloním hlavu v tichém stenu, když naseje mé citlivé místečko na krku. Tričko mi během chvíle přetáhne přes hlavu zahazujíc ho do místnosti. Sehne se k oné jizvě, políbí jí a přejede po ní prstem.
,,Jsi tak nádherný." Zamumlá a jizvu polaská jazykem. Miluju jeho péči, miluju jakou slast mi vždy dokáže způsobit.

Rty se dostane k mé bradavce, kterou nasaje a stiskne zuby.  Bolestně i slastně zasyčím a zatahám ho za vlasy. Louis své polibky směřuje přes mé bříško k legínám, které doma rád nosím, ty mi následně svlékne a políbí přes krajkovou látku na vzrušený penis. Bez zaváhání si ho přitáhnu do polibku a přetočím pod sebe. Stejně jako Louis, věnuji péči každému centimetru jeho kůže, odměnou mi jsou jeho slastné steny. Zbavím ho tepláků i boxerek, klesajíc na zem před postel si zasunu jeho penis do úst.

Louis se posadí a naváže semnou oční kontakt. Nepatrně se zaculím, stáhnu tváře a začnu hýbat hlavou, stále mu hledíc do očí. Louis chytí mé vlasy do ruky, jemně za ně zatahá, slastně přivírá oči a vzdychá. Miluju jakou moc nad ním v těchto chvílích mám, miluju pohled na to, jakož slast mu způsobuji.