Erotická poradna Uchihy Sasukeho [SasuNaru] ✓

Geniální nápad

Mám geniální nápad, napsal plavovlásek rychle do zprávy a položil si mobil na stehno, aby hned, až černovlásek odepíše, zaznamenal jeho odpověď. Mezitím zvedl hlavu, aby to vypadalo, že dává pozor a že vážně poslouchá o tom, jak Asuma-sensei nadšeně vypráví o událostech Druhé světové války. Trochu ho mrzelo, že si jeho nejlepší kamarád nevzal seminář z dějepisu stejně jako on, ale to se nedalo nic dělat. Místo toho, aby se v klidu a v pokoji flákal a poslouchal Sarutobiho, který nikdy moc nezkoumal, jak jeho studenti dávají pozor, ase raději mordoval na deskriptivní geometrii s Ebisuem.

Naruto se celý roztřásl a udělalo se mu nevolno, když si představil, že by měl snad někdy dobrovolně rýsovat. Jakmile něco souviselo s matikou a jejími dalšími obory, dával od toho okamžitě ruce pryč! Na tohle prostě neměl mozek.

Trvalo jen několik okamžiků, než mu chytrý telefon na noze zavibroval. Letmo se pousmál, rychle najel na ikonku zprávy a podíval se, co mu Uchiha píše.

Božan: Ty tvoje nápady moc dobře znám. Co za kravinu je to tentokrát?

Jeho ústa se roztáhla do širokého úsměvu, až se mu bělostné zuby zaleskly v paprscích slunce. Nemohl si pomoct, aby mu nedal tuhle přezdívku. Uchiha byl obecně ke všem ostatním, kromě něj a častokrát vlastně i k němu samotnému, dost nerudný. Božan bylo sice velmi ironické, ale svým způsobem mu to na něj postupem času začalo sedět. Naruto si moc dobře uvědomoval, jak jeho kamarád nesnášel společnost, nebo pozornost, jak se snažil svým arogantním, chladným a odtažitým chováním všechny odradit, ale na něj si jen tak nepřišel.

Nemusel být úplný génius na matiku, aby mu došlo, že povolání jeho dvou rodičů na něj už od malička valilo tolik pozornosti, že jediné, co si mladík přál, bylo mít od všech svatý pokoj. Těžko říct, jestli se za to, co dělali, styděl, ale byl si vědom toho, že mu to minimálně nebylo příjemné. Proto ho k nim, po té minulé zkušenosti, už nikdy nevzal. Na jednu stranu to bylo zlatovlasému líto, ale na druhou...

Doteď si pamatoval pohled Sasukeho matky. Dívala se na něj zvláštním, intenzivním a analyzujícím způsobem, až mu připadalo, že mu vidí hluboko do duše a po malých kouscích pomalu, ale jistě rozebírá jeho sny, představy a zalíbení.

Věděla to. Tím si byl jistý. Zpočátku měl strach, aby jeho nejlepšímu kamarádovi náhodou něco neřekla, nebo rovnou neztropila scénu, že její syn se s takovým člověkem, jakým byl on, přátelit nebude. Ale nic takového se nestalo a jeho a Sasukeho vztah se díky Jashinovi nijak nezměnil.

***

Když hodina skončila, Naruto si rychle zabalil všechny věci a vyběhl na chodbu, aby se mohl vydat ke třídě, kde momentálně černovlásek studoval. Bylo mu jasné, že ten imbecil Ebisu je bude drtit ještě dlouho po zvonění, a tak si usmyslel, že na něj počká. Proto ho velice překvapilo, když Sasukeho našel před učebnou historie a dějepisu, jak se ležérně opírá o zeď a s nicneříkajícím výrazem ve tváři na něj čeká.

"Tak co pan geniální mysl vymyslel?" nakrčil obočí.

"Takhle mě máš uloženýho, Božane?" zamrkal Naruto se smíchem ve tváři.

Uchiha složil hlavu do dlaní a nechápavě si povzdechl. Pak se odlepil od zdi a pokrčil rameny.

"Mám tě jako Blonďatý pako, když to potřebuješ vědět," protočil očima, "Co ten tvůj nápad? zajímá mě, co tvoje geniální mysl zase vymyslela."

Naruto se náhle zastavil a i jemu zabránil v další chůzi. "Bavil jsem se Shikamarem."

Sasuke složil ruce na hrudi. "Zase se s Temari nechtěl ukazovat na veřejnosti?"