Předsudky

692 93 21
                                    

Kakashi se šokovaně zadíval na svého dlouholetého partnera a poprvé za dlouhou dobu neměl slov. Samozřejmě, že byl šťastný, sakra! Jen chtěl v intimní části vztahu vyzkoušet něco nového a bál se, že by ho hnědovlásek odmítl. Vždyť byl vždycky tak milý, tichý a možná malinko upjatý, ale jinak šíleně sladký! Jak by mohl někomu takovému představit svoje neřestné choutky a chtít je po něm?! Vždyť by ho jistě urazil a on by s ním už nechtěl nikdy promluvit!

Vážně to tak ale bylo? Vždyť to bylo jen pár hodin, co ho vylákal do kumbálu, aby mu ho vášnivě a nekompromisně vykouřil, čímž mu mimochodem splnil jednu z jeho tajných tužeb. Lepší by to už mohlo být jedině tím, kdyby se oba nacházeli ve třídě plné studentů a on by mu to dělal hezky ve skrytu pod stolem, až by se musel silně štípat do stehna, aby se ovládal a pokračoval ve výkladu, a aby do té sprosté pusy okamžitě nemravně nepřirážel a pak se s výkřikem přede všemi neudělal. Za to by jim ale hrozil vyhazov a s největší pravděpodobností také nějaký další postih v podobě odnětí svobody na několik měsíců.

Co když mu tím chtěl hnědovlásek něco říct? Co když sám vycítil, že se něco děje a proto se takhle začal chovat a přišel kvůli tomu i s tímto rozhovorem? 

Silně se kousl do rtu a trochu se poposunul, aby našel lepší polohu.

"Nevím, jestli je vhodný-"

"Ať se jedná o cokoliv, měl bych to vědět," řekl najednou pevným hlasem Iruka, "jsme pár a komunikace je to nejdůležitější ze všeho."

Kakashi zalapal po dechu a na vteřinu vykulil oči, než sklopil pohled k zemi. Při něčem takovém nebyl schopen dívat se mu do očí. Nesnesl by ten obviňující pohled plný znechucení. Kdyby se tak na něj díval on, jeho největší štěstí v životě, sám by pak nemohl pohlédnout ani do posraného zrcadla na vlastní odraz.

"Já…," začal, ale hlas ho zradil a místo dalších slov z něj vyšlo jen podivné zachraptění. Chvíli trvalo, než se uklidnil a naladil se zpátky do stejné míry odhodlanosti. Položil ruce na kolena a silně stiskl dlaně v pěst. "Už pár měsíců chodím do sadomaso klubu…"

Umino se zarazil a nevěřícně vytřeštil tmavé hloubky. Cože to říkal?

"... dívat se na jejich představení…"

Srdce druhého muže zběsile bušilo. 

"... protože mi to přijde neuvěřitelně rajcovní, někoho si podmanil," dořekl a pak stichl, čekaje na přítelovu reakci. 

Chvíli bylo ticho.

"T-takže ty mě nepodvádíš?"

***

Bylo to jen několik minut od okamžiku, co Sai opustil místnost s vyřčenými díky na rtech a co se Sasuke dozvěděl tu velice zajímavou novinku. Celou tu dobu, co trávil prozatím osamotě, čekaje, zda náhodou ještě někdo nedorazí, seděl jako přikovaný k židli a temným pohledem propaloval desku stolu. Snažil se sám sebe uklidnit, že to, co se dozvěděl, určitě není pravda a že se k němu Naruto takhle hodně přátelsky choval jen proto, že si ho vážně velice vážil, ale čím víc se sám sebe snažil přesvědčit, tím míň tomu vlastně věřil a tím víc mu v hlavě naskakovaly vzpomínky na jeho kradmé doteky a zářivé úsměvy, které věnoval jen a jen jemu, údajně kvůli tomu, že ho miloval.

A údajně to věděl naprosto každý kromě něj. Spodní ret se mu nad tou myšlenkou roztřásl.

Tak to být nemůže… přece nejsem takhle blbej, abych si toho nevšiml. Byl jsem s ním pořád. Za to určitě můžou ty Deidarovy divný řeči…

Erotická poradna Uchihy Sasukeho [SasuNaru] ✓Kde žijí příběhy. Začni objevovat