Erotická poradna Uchihy Sasukeho [SasuNaru] ✓

Poradím ti hrozně rád

Plavovlasý mladý muž s úsměvem ve tváři jemně přikývl, pootevřel dveře, tiše a opatrně je za sebou zavřel, a pak udělal několik kroků směrem ke stolu, kde sebral židli na kolečkách, přisunul jí co nejblíže k Sasukemu sedícímu na posteli a posadil se na ní. Ladně si přehodil nohu přes nohu a složil ruce na hrudi.

"Jo, bavil jsem se s ním. Byla to jen chvilka, když uháněl pozdě do školy, ale pár momentů na klábosení jsme měli," přiznal a několikrát zamrkal, "Vypadal, že mu chybíš."

V Uchihovi zatrnulo a srdce mu poskočilo, ale dřív, než to na sobě mohl nechat zdát, si vzpomněl na jejich poslední rozhovor, jež proběhl těsně předtím, než se spolu pak na konci dne odebrali do prázdné učebny, která jim sloužila jako prostory pro poradnu. Zlatovlásek k němu přišel a snažil se zjistit, proč na něj celou tu dobu tak zíral, ale on místo toho, aby mu lezl do zadku, mu akorát odeskl. A pravděpodobně tím asi všechno ještě zhoršil. Ale on si prostě nemohl pomoct! Nechtěl pořád podlejzat.

"Podle toho, jak se v poslední době chová, to tak teda fakt nevypadá," zabručel a rukama se zapřel o matraci.

Deidara nakrčil obočí, zavrtěl hlavou a přidrzle se ušklíbl. "Vážně si myslíš, že je to jenom jeho vina?" zeptal se nakonec. Nechtěl se druhému blondýnovi do čehokoliv plést, ale už dávno poznal, v čem tkvěl zakopaný pes. Sám měl s Itachim dost podobný problém, jelikož mu stejně jako jeho mladšímu bratrovi trvalo, než mu secvaklo a začal používat mozek, avšak od té doby, co se tak stalo a on konečně prozřel, ani jeden z nich nebyl nikdy dřív šťastnější. A tak byl přesvědčený, že něco podobného by mohlo čekat i Naruta se Sasukem. "Nikdy není nic černobílý, Sasuke."

"Ty si jako myslíš, že to nevím?" zaprskal Sasuke a potřásl rozzuřeně hlavou, "Vím, že jsem to asi posral, nebo teda - podle něj. Dal jsem přednost požadavku jinýho spolužáka, prostě se nechtěl svěřovat před více lidma. Tak jsem ho poprosil, aby šel ven. Od tý doby na mě byl nasranej a pak začal mlít něco o tom, že ode mě potřebuje pauzu. A víš, co já debil udělal? Místo, abych ho poslal do háje, že jsem byl v právu, ještě jsem za ním lezl a dokonce se mu omluvil. Ale on se na mě úplně vysral, jako kdyby mu to nebylo dost dobrý! A víš co?! Teď mu ještě musím radit s někým, do koho se zamiloval a nechce mi ani říct, kdo to do prdele je!"

Při posledních slovech Sasuke už skoro řval a když se konečně vzpamatoval, zhluboka dýchal.

Tak dneska není na žádost o radu asi dobrej den, povzdechl si v duchu Deidara.

Nakonec se naklonil a lokty se opřel o kolena.

"Tak se nad tím zkus zamyslet, hele. Zkus si vzpomenout na všechno, co jste spolu prožili a kdy se začal chovat divně. A možná, že přijdeš i na to, proč," zkusil ho popostrčit jemným hlasem.

Černovlásek několikrát zamrkal. "Tak počkat... ty víš, o co jde?! Víš co má Uzumaki za problém?!" vyjel na něj.

"Nevím," zavrtěl hlavou druhý a postavil se k odchodu. Chtěl sice se Sasukem strávit nějaký čas a pohovořit si s ním o jeho problému, ale jak to tak vypadalo, ten měl momentálně vlastní problémy. Bude to tedy muset nechat na jindy. Možná, že až další týden půjde do školy za Hiruzenem, zařídit ohledně jeho praxe na další semestr na září nějaké poslední věci, co potřeboval, možná by se za Sasukem mohl zastavit tam, kde porady obvykle pořádal, "Ale minimálně něco tuším. Zkus se zamyslet, třeba na to přijdeš dost brzy."

Nakonec na něj mrkl a o chvíli později se za ním s tichým klapnutím zavřely dveře.

"Co to jako mělo bejt, kurva?" zavrčel a chtěl se znovu rozvalit, rozladěný z toho celého rozhovoru a faktu, že dřív nebo později bude Narutovi přece jen muset poskytnout nějakou odpověď, avšak v okamžiku, kdy tak chtěl učinit, mu zavibroval telefon. Rychle po něm šmátnul a otráveně se podíval, kdo mu píše, ale ve chvíli, kdy si přečetl zprávu a jméno člověka, od koho byla, šokovaně vykulil oči.