1.

421 18 0
                                    

,,oi Mikey!" Křiknu na něj ,,co chceš Kane-chin" odpoví mi. ,,kam se jede?" Optám se ,,za Takemitchym do školy, aspoň ho poznáš" odpoví za něj Draken. My tři se známe od dětství, ještě teda dalších pár lidí, ale my jsme prostě spolu furt. Vědí o mně téměř vše, kromě jednoho velkého tajemství, že nejsem kluk, ač tak vypadám, ale jsem holka, dost plochá...
,,Oi Kane necourej se!" Houkne Draken, upřímně se mi trochu líbí, ale vím že na něj má crush Emma ,,hai" pronesu otráveně a šlápnu do pedálů, nechápu proč nemůžeme jet na motorkách.
Konečně dojedeme před školu. Vejdeme dovnitř a ti dva hledají třídu toho kluka...já pouze poskakuju za nimi. Mikey vejde do třídy, Draken tady vyřídí posledního svého kamarádíčka, já toho svého taky, ale už Drakena nenásleduju do třídy, stojím opřená vedle dveří a čekám co se stane. Vyjdou ven jakoby nic. Já pouze nohou zabouchnu za nimi dveřmi a vesele si za Drakenem poskakuji. V šatnách se shromáždí hromada lidí a ten jejich Takemitchy se zdráhá jít ven.
Najednou pro všech překvapení Mikeymu přiletí facka. Nebýt skříněk ležím už v křečích na zemi. Díky svému hlasitému smíchu jsem na sebe upozornila, k mé smůle i Draken si všimnul, takže jsem se opět předklonila když jsem dostala z vrchu pěstí ,,kdybys byl holka tak na to nemáš koule tak se netlem" řekně vážně, pouze protočím oči a kývnu. Draken se opět přesune k Mikeymu a chytá Takemitchyho. Něco nedůležitého si ti čtyři, spíše tři řeknou a pak se i s tou holkou vydávají ven. Jdu jako ocásek za nimi, ještě teda nějakýmu rádoby delikventovi vrazím a odcházím.
Před školou se ta holka, teda Hinata, omluví a o něčem se tam bavím, jsem spíš něco jako jejich stín ,,oi Kane-chin pojď sem" Pobídne mě Mikey ,,hm?" Zamručím když se vedle něj postavím ,,tohle je moje levá ruka Kane-chin" představí mě ,,ohayo, něco už jsem o tobě slyšel Takemitchy" zareaguju na tu blonďatou palici. ,,Ken-chin, Takemitchy pojďme na jídlo" ozve se znova ,,však jsi před dvaceti minutami jedl" upozorním jej ,,ale jestli zase u-" nenechá mě ani domluvit ,,neboj teď ne" udělá psí kuluč ,,Nojo, takže Drakene kam jdeme?" Optám se taky. Myslím že někdy z nás dvou musí šílet.
Konečně dojedeme někam na jídlo, Hinata zůstala ve škole. Něco si objednáme a ti tři se o něčem baví ,,Kane-chin ty zase neposloucháš" urazí se Mikey ,,gomen Mikey-kun, jen přemýšlím kdy zas něco bude" odpovím a obrátím k němu pohled se svým šklebem. Moc do jejich rozhovorů s potencionálními nováčky nezasahuji. Ne že by mě to nezajímalo, ale nechci nic zkazit. Pouze pozoruji okolí. Zahlédnu nějakého hajzla jak zatáhl nějakou ženskou do temné uličky. Tady máš smůlu úchyle. Pouze kývnu na Drakena a vydám se hopkavým krokem za ním. Baví mě se rvát. ,,ale ale, chlapečku tady bys neměl být" řekne nadrženě to hovado. ,,moc dobře víš že toto je území patřící Toman, takže odejdi a budeš to mít bez potíží" uvědomím ho. ,,a co by mi takový parchant jako ty mohl jako udělat" začne už nasraně ,,jsem rád že se ptáš" odpovím, ušklíbnu se a zasadím mu první ránu. Ženská si ani nepovšimla že nad ní ten chlápek přeletěl a utíkala pryč. ,,stále jsem jen parchant?" Začnu znova mluvit když mu rozmlátím ksicht ,,tohle bylo varování, ještě jednou tě tady načapu a chcípneš tady jak krysa" zasyčím mu do jeho nechutného ksichtu, pak už jen pustím hlavu a opět zvesela si poskakuju již za čekajícími kluky. ,,Kane-chin, museli jsme na tebe čekat" postěžuje si Mikey ,,gomen, už se to nestane" omluvím se a ukloním ,,kolikrát ti mám říkat že ty nemusíš" postěžuje si znova na mé klanění, něco mu dlužím vlastně oběma. Sedneme na kola, já teda zrovna moc nadšená nejsem když musím ještě táhnout Takemitchyho, ale nedávám to znát. Jedeme na naše místo. Tam lehnu do trávy a pouze poslouchám. Nic po mně nechtěj, nevadí mi to. Po nějaké době se rozdělíme s Takemitchym a my jedeme domu, pro změnu mám za sebou Mikeyho já. Ale na jeho váhu jsem už zvyklá, s Drakenem si jej střídáme, ač teda někdy mám pocit že Draken je taková naše máma. ,,Kane-chin, dneska vaříš ty" vyhrkne Mikey před tím než zmizí do svého pokoje. Pouze pokrčím rameny a pustím se do vaření, respektive pečení palačinek.

Veliké tajemnstvíKde žijí příběhy. Začni objevovat