Donášení mě opravdu nebaví, mé nervy jsou z toho víc a víc v kýbli, nespím, jím méně a pouze cvičím, protože to budu připravena v tu chvíli se bránit kdyby si pro mě došli.
Takzvaný Stín se vrátil, ulice jsou neklidné, z části i kvůli Bontenu, jsme aktivnější.
Po měsíci následuje mise v armádě, jsou tu nějací teroristé, my máme za úkol je zničit, bez zranění splněno. Další povýšení, už takové věci nevnímám, Draken se opět neozval od našeho společného večera, že jsem si na to stále nezvykla.
,,a co vy? Půjdete s námi do baru?" Optá se Black ,,asi bych mohla na chvíli, kdy a kde?" Optám se, tam se nebudu muset bát. ,,tak v 7 večer? Jako minule?" Navrhne Red, jakmile jde o pití jistě tam budou tihle dva. ,,fajn, tak zatím bye" odpovím a jdu se vysvléct do své kanceláře, stihnu udělat ještě papírování a odcházím do baru už musím ve formálním oblečením, takže max 2 sklenky a odcházím.
Přijdu do baru v hadrech, žádný dámský kostýmek, klasická pánská uniforma, naše jednotka nemá dámské. Sednu k nim už se sklenkou v ruce. ,,poručíku, co se tenkrát stalo když jsme byli v tom hnízdě?" Optá se Yellow ,,nevím, něčím jsem dostala do hlavy a ještě teď by u mě našli stopy drogy" odpovím už naučenou básničku. ,,poručík gomenasai! Trochu jsme se zpozdili" Křikne někdo za mými zády, pouze zvrátím hlavu dozadu a už mám sto chutí odejít ,,pohoda, stejně tu dlouho nebudu, dám si max ještě jednu sklenku a jdu" odpovím a zbytek zlatavé tekutiny ze skleničky do sebe naklopím. Momentálně mi Blue zkazila náladu na cokoliv. ,,dá si někdo něco? Včetně vás dvou?" Optám se když se zvedám ,,přihrajte nám prosím flašku tvrdého praporčík" udělá Blue kukadla ,,fajn, ale pokud se kdokoliv s vyšší hodností vojína opije přes čáru má průser, je vám to jasné" upozorním ji. Od baru se vracím s jednou whisky a flaškou něčeho. Tu postavím doprostřed stolu a poslouchám jejich rozhovory o hovnech. ,,jdu na vzduch" odpovím a i se svou sklenkou jdu ven si opět sednout do okna, z kapsy vytáhnu krabičku a zapálím si. ,,je to nechutné u holky" ozve se s boku mého zorného pole ,,a kdo se ptal na tvůj názor" odseknu Bajimu ,,co se stalo? Opět jsi se zavřela do sebe" pokusí se to ze mně dostat ,,na to jsem moc málo omámena alkoholem, jediné co tak že se opakuje minulost" napovím, nesmím jim to říct ,,proč to nechceš říct?" Optá se ,,nesmím, jinak by se někomu něco stalo a opravdu to nebude příjemné." Odpovím a potáhnu cigaretu. Baji zatím zapadne dovnitř, ještě chvíli tady stojím, poté se vrátím dovnitř, sednu na své místo a chvíli ještě poslouchám ty bláboly ,,no nic, půjdu, nezkalte se moc, zítra vás čeká trénink venku" rozkážu a jdu. ,,Praporčíku vám to nevadí?" Optá se Blue poukazující na Drakena ,,a co? Že pícháš s kamarádem z dětství? Jsme dospělí a sama bys měla vědět že nežiji minulostí" odseknu a odcházím. Na cestu si jednu zapálím a mé nohy mě dovedou na hřbitov ,,jsem troska co?" Optám se všech tří najednou ,,ani mi nemusíte odpovídat, vím že si zasloužím být pouhá rohožka a pořádně přes držku, obzvlášť od vás poručíku Sasaki" utnu svůj monolog a v tichosti odcházím domu.
ČTEŠ
Veliké tajemnství
FanfictionCo když tady byl ještě jeden zakládající člen a co kdyby celou dobu něco skrýval? Změní to něco? Jediná postava patřící mně je Kane Končí to chapter 238 už jsem to chtěla skončit