23.

62 3 0
                                    

Po nějaké době kdy došla i Yuzuha s Hakkaiem opět překvapení že jsem dívka se začnu loučit ,,přátelé a jednotko, loučím se, jdu domu" pronesu a otáčím se pryč od stolu ,,hodím tě na motorce" nabídne Draken ,,to určitě, pil jsi alkohol, takže máš smůlu, ale možná se příjdu zítra ráno kouknout do obchodu" nadhodím a vzdaluji se pryč od stolu. Venku mě ovane studený vítr ,,tak mě nech aspoň tě doprovodit" obejme mě od zadu ,,postarej se o Blue, na mě sere bílej tesák" odseknu a vykroutím se mu ,,nebo jestli chceš můžeš spát u mě" pokusí se to ještě zachránit ,,to zkus na Blue, bude ráda, jsi její typ" prohlásím a jdu pryč. Nahmatám u sebe svůj Glock, co kdyby náhodou. ,,ale ale slečínko co tu děláte" Optá se nějaký úchyl ,,procházím" odseknu naštvaně ,,ale to se mi moc nelíbí" zamručí nadrženě ,,vím dalších milion způsobů aby se ti nelíbilo že bys skončil na zemi, takže drž zobák a svého nadrženého ptáka si vyhoň někde v bordelu nebo nad pornem" odpálkuju ho a nasupeně pochoduju domu.
,,slabý stín stínu, docela ironie" prohlásí někdo z těch co už jsem potkala dříve, jsou to ti dva s fialovými hlavami ,,ew nějaké otravné hovno z minulosti, člověk se diví že se ještě nerozložilo" odsekávám ,,ale ale, to by se Mikeymu nelíbilo." Řekne jeden ,,slečna nás asi nepoznává Ran" doplní ten druhý ,,slavní Haitani, polibte si prdel vzkažte Mikeymu pozdrav a neotravujte, už teď mám hlavu jako střep" zamručím a mnu si čelo ,,nechte to na jindy, protože já jdu spát a kdokoliv bude stát mezi mnou a spánkem je na tenkým ledě, dobrou" vysypu to ze sebe dřív než něco stihnou namítnout, pak už jen rychlou chůzí jdu domu.
Ráno se probouzím opět kolem šesté, ač jsem přišla asi někdy ve 2, naštěstí jsem měla jen zádrhel s Haitani medůzama a tím jedním úchylem.
Opět se jdu proběhnout, ke snídani si udělám kafe a dám se na cestu do obchodu s motorkama, teď když už mám jisté mise v Japonsku si můžu koupit nějaký prostředek. Dostavím se tam v devět hodin, je pravda že vlak mi hodně pomohl. Vejdu do obchodu a potkám tu jen Inupiho ,,Ohayo Inui" vyděsím ho ,,ehhh ohayo" odpoví nejistě ,,Kane" zasměju se ,,cože? Ty nejsi kluk?" Šrotuje mu to v hlavě ,,ne nikdy jsem nebyla, ale k jinému téma, potřebovala bych motorku" uvedu důvod své návštěvy ,,eeeeeto no s tím by ti poradil spíš Draken, ale ten teď nemůže" začne se vymlouvat ,,chápu určitě má kocovinu a je tam s holkou co má modrobílé vlasy" dojde mi to ,,jak?" Optá se ,,ta holka je taktik mé jednotky" přiblížím mu to ,,ty jsi v armádě?" Zní překvapeně ,,jo, po neshodě s Mikeym, ale to je jedno, co bys mi doporučil?" Zamluvím to ,,nooo nevím, co třeba tahle" přejde k jednomu modelu ,,Nope, chtěla bych něco jako CB 250 ale silnější" přiblížím ,,jo? Tak to pojď sem" začne zapáleně, dojdeme k naprosto božské motorce ,,máme pouze jedinou, není to CB, ale je to dalo by se říct že její upravená a daleko silnější verze" začne zapáleně mluvit ,,doufám že nevadí ten lak" zamumlá ,,ne ta motorka je naprosto boží, kolik chceš?" Optám se.
Zaplacení proběhne velmi rychle, následně motorku přepíšeme, klapneme tam čísla a vytlačím si ji ven. Když se otočím vidím scházet Blue v závěsu Drakena, takže motorku postavím na stojánek a pozoruji to. Vejdu ještě dovnitř ,,Blue chceš hodit domu?" Optám se jí ,,to byste udělala praporčíku?" Optá se s hvězdičkami v očích ,,no pokud to nemá v plánu tady pan mechanik tak jo" zarejpu ,,tyyyy potvoro" uslyším potichu od Drakena, pouze na něj otočím hlavu, trochu ji nakloním a s úsměvem na něj vypláznu jazyk ,,tak ale hejbni kostrou, nebudu na tebe čekat půl dne" popoženu ji a mezitím nastartuju moji novou lásku.
Jen co ji hodím před barák rozhodnu se ještě projet trochu na venkově. Zároveň navštívím chrám kde se pomodlím za své mrtvé přátele a pak se vracím domu, je něco po obědě, ale naprosto mi to nevadí. Motorku zaparkuji do garáže, která je okupovaná mým harampádím a rozbitými boxovacími pytli, následně si začnu kuchtit nějaký rychlý oběd. Když ho sním rozhodnu se kontaktovat celou moji jednotku ,,nazdar, vezmu to ve zkratce, zítra v 9 na sporťáku, vyležte kocovinu" pošlu jedinou zprávu a odcházím z hovoru, nebudu je trápit sáhodlouhými monology jako měl ve zvyku Hikari.

Veliké tajemnstvíKde žijí příběhy. Začni objevovat