1. kapitola

335 17 0
                                    

Crrrrrrrrrr
,,Proč mám tak hrozné vyzvánění?," vypnu budík, vstanu z vyhřátých peřin s mrčením, a jdu se obléct do školy.
Jak já nesnáším brzké vstávání! Navíc jsem nemohla v noci spát, protože byl úplněk, a jeho zář se dostala do mého pokoje. A já za světla neusnu.
Ach jo, takže zase do školy. Už aby byl víkend.
                              *
Ve vyučování jsem skoro usínala, oběd nic moc a taneční nácviky mě taky díky úplňku a nedostatku spánku nebavili.
Většinou mě to baví, když tančím s kamarádkou, ale dnes nic moc...
A teď, navíc utíkám na zastávku, protože mi za tři minuty jede autobus. ,,Počkej chvíli, ještě máme čas!," volá na mě kamarádka.
Na chvíli se zastavím, a otočím se na kamarádku ,,Tohle jsi mi říkala i minulý týden, ale nestihly jsme ho, a musely jsme jet vlakem. Určitě si pamatuješ jak únavné to bylo dojít až k vlakové zastávce, která je na konci města." Kamarádka za mě vytřeští oči ,,Eeeeh možná bychom už měly jít, protože," ale já ji nenechám dokončit větu, protože jsem unavená a naštvaná, kvůli nečekanému testu. ,, Dívej Jane, já mám velice špatný den! Nevyspání, škola fuj, oběd fuj a ani tance mě dnes nebavila, a ještě by mě scházela, kdyby mi ujel autobus... " ,,Podívej se za sebe!" ,, Ne Jane, ještě jsem nedomluvila, a vzhledem k tomu, že...", ale to už na mně Jane zakřičí: ,,Autobus za tebou!!" Otočím se, a vidím, jak autobus odjíždí že zastávky. Povzdychnu si: ,, Takže nám ujel. Musíme jít domů pěšky. A k tomu ještě přes les."
A vydáme se na cestu.

Tajemný ochránceKde žijí příběhy. Začni objevovat