Tajemný ochránce

11.kapitola Edward

Hned co mě ta dívka vypustila, zůstal jsem ji na blízku, ani nevím proč. Když ji ti lupiči vyhrožovali, chtěl jsem ji pomoct, ale nemohl jsem. Zatracená babice!
Sledoval jsem je, až do chatrče v lese. Začal jsem přemýšlet, jak ji můžu pomoct.
Tak moment kousek od té chatrče byl portál, z kterého jsem se sem dostal. Roztáhl jsem křídla, a letěl tam, kde je Zakázané údolí.
V Zakázaném údolí, žijou lupiči, vrahové, čarodějnice a další havěť. Do nedávna bylo Zakázané údolí obklíčeno portálem, který blokoval všechny čáry a kouzla. Ten portál se nějak protrhl a nebo někdo ho protrhl.
Jsem si jistý, že tam ta Babice bude bydlet. Ale jak ji najdu? Silně totiž pochybuju, že by byla ještě na zámku.
No co, jsem teď holub, musím všechny chatrče proletět...
Pořád jsem sedal na okna nebo rovnou vlétl dveřmi dovnitř...
Trvalo než jsem našel tu správnou chatrč a správnou babici. Babice seděla na lavičce a něco tam dělala, potom vešla do chaloupky. Ani mě nespatřila, jak sedím na stromě kousek od ní.
Západ slunce.
Začal jsem se měnit opět v chlapce, když byla proměna dokončena, slezl jsem ze stromu a rozhlédl jsem se po zbrani. Na lavičce, kde před chvílí seděla babice, byl košík s bylinami a nůž. Vezmu ho a vejdu do chatrče, kde babice, teď otočená zády něco vaří v kotlíku nad rozpáleným ohněm v krbu. Ani slyšet mě nemůže, jak hlasitě skřehotá. Skřehotá písničky co se tu v království zpívají. To je strašný skřek!
Chytnu babici za rameno, otočím ji předem ke mě a přitisknu ji ke krku nůž. Ta se lekne, a když mě pozná ,,Ááááá Vaše veličenstvo se objevilo. A objevilo se v mojí chaloupce, za co vděčím takové poctě? Víte že je v království po Vás velká sháňka?" to snad není možné, přitisknu ji víc ke krku nůž, a ona už ví že ji jde o krk. ,,Vím, Vy chcete abych Vás odčarovala a vrátila Vám hlas. Hlas Vám mužů vrátit, ale proměnit vás zase v prince nemůžu. To si musíte zařídit sám. Když mě pustíte, dám vám bylinky na vrácení hlasu." Skloním nůž, a babice přejde k černé skříni v rohu místnosti, kterou otevře a vyběhnou z ní čtyři myši. Po chvíli z ní vytáhne váček s bylinkami, když ale vidí, že se tvářím ne zrovna nadšeně z těch myší, povzdychne si a pár bylinek rozdrtí v rukách.
,,No, teď už je stačí jenom spolknout." Když zase vidí, že to nespolknu, něco zamumlá, a mě se chce zývat. Hned co otevřu pusu, foukne mi tu směs do pusy.
Fuj.
,,No řekni něco."
Aniž si to uvědomím řeknu: ,,Tady to smrdí." Babice se zamračí ,,Bylo lepší, když jsi mlčel."
,,Tak jak?"
,,Co jak?" podiví se babice.
,,Jak se zbavím kletby? Polibek od krásné dívky, polibek z lásky?"
,,Ani to, ani to. Dívka tě nesmí vidět, ani slyšet, a přesto s tebou musí žít rok tady, v téhle zemi. Nesmíš dovolit, aby se vrátila do svého domu. Jinak zemřeš."
Vytřeštím oči.
Babice se usměje ,,Být holubem, není až tak zlé, můžeš létat."
Po chvíli se vzpamatuju ,,A kde tu holku mám hledat?"
,,Zrovna dvě dívky chceš zachránit ne?" Babice pokračuje ,,No, nedívej se tak na mě, snad si nemyslíš, že jsem nevěděla, kde si celou dobu byl. Tvoji nevlastní matce jsem lhala že nevím kde jsi. Byla by tě škoda," a usměje se na mě.
Potom zase dojde ke kotlíku, a začne míchat nějakou směs bylin. Ještě jednou se na mě otočí ,,Čas běží. Jestli si nepohneš ty dvě krasotinky ti zastřelí. Jo, támhle je meč a dýka, proč je tu mám nevím. Teď jsem je vytáhla ze skříně."