Tajemný ochránce

18. kapitola

,,Jaký manžel? To jsem zavřená v blázinci?!"
Ten kluk co se mi představil jako Edward, si povzdychne ,,Tak pojď, půjdeme."
,,Kam?"
Edward si rukou prohrábne své krásné vlasy ,,No za Devidem."
Dupnu do podlahy, dám si ruce v bok a zakřičím na něj: ,,Vy si myslíte, že když jsem tady s vámi v tomto zámku, že si se mnou budete dělat co chcete?! No tak to tedy ne! Já si budu dělat co chci, a teď zrovna chci jít domů a tam zrovna půjdu."

Otočím se a zamířím ke dveřím, ještě se při chůzi podívám na toho kluka, který se začne smát, když já z nepozornosti(nedíváním se kam jdu), narazím do stěny vedle dveří.

Sedím na zemi a hladím si na hlavě místo, kde jsem do těch dveří narazila. A Edward se zasměje ,,Vidím že s tebou nuda nebude. A já se chvíli bál, že budeš vyděšená a omdlíš tu. Ale když si zase vzpomenu jak jsi byla v tom lese..."

Až teď si vzpomenu ,,Jane! Musím ji zachránit."

,,Nikoho nemusíš zachraňovat. Ta už je u sebe doma."

,,Cože? Tys ji zachránil?"

Edward se usměje a čopne si ke mně ,,Ano, a řekl bych, že i tebe. Teď je řada na tobě. "

,,Na mě? Koho bych měla zachraňovat? Devid ani ty nevypadáte, že byste potřebovali zachránit."

Edward si stoupne a přejde k posteli. Zády ke mě zašeptá: ,,Nikdy není nic takové jak se zdá. Ať ve vašem světě nebo v mém, vždycky to co se ti zdá na první pohled dobré, pravdou je opak."

Otočí se zpátky na mě. ,,V tomto světě, můžeš..."

Edward se zastaví uprostřed věty. Zeptám se: ,,Co se děje?"

Edward začne zrychleně dýchat, proběhne kolem mě, otevře dveře, a já už jen zaslechnu slovo ,,Ráno."

Vyběhnu také ven ze dveří, ale nikoho už nevidím. ,,Edwarde?"