16. kapitola

147 12 4
                                    

S loučí v ruce a ze zvědavosti se potuluji po temné chodbě.
Kromě loučí tu nic není. K čemu ta chodba slouží? Snad jen jako bludiště, protože tu chodím pořád dokola. Nic tu není!
Nakonec si povzdychnu a rozhodnu se vrátit z tama, z kama jsem se sem dostala. Když se k tomu obrazu dostanu, zatlačím do něj, ale obrazové dveře se ani nepohnou. Zkusím to znova, znova a znova. Nic!
Vyděsím se a snažím se uklidnit tím, že tu možná budou ještě jedny obrazové dveře, ale silně o tom pochybuji...

Po hodné chvíli si sednu na špinavou podlahu, protože mě bolí nohy od chození a ruce od tlačení. Ani nevím jak dlouho tu jsem. Vyhrknou mi slzy. Jak se z tadyma dostanu? Je tu zima a jsem hladná.

Se slzami v očích zvednu hlavu od země a uvidím že přede mnou je vyvěšený koberec. Jak to že jsem si ho před tím nevšimla?
Stoupnu si a chvíli si koberec prohlížím. Koberec je z hedvábí a je na něm vyšitá růže, ze které šlehají plameny.
Co ten oheň kolem té růže znamená?

Dotknu se ho prsty, a vzpomenu si na obraz. Co když je i tohle nějaká skrýš? Poodhrnu koberec a oči se mi rozzáří štěstím, když se za ním objeví dveře!

Koberec úplně odhrnu, pomalu, potichu otevřu dřevěné dveře a nakouknu dovnitř.

Místnost je malá, je tu krb, kde teď hoří oheň a naproti němu je postel, vedle které je skříň. Dojdu k té skříni, a uskočím. Až teď si všimnu že vedle skříně v té posteli spí zrzavý kluk bez košile.
Na římse na krbu je svícen, který vezmu, zapálím a trochu si jím posvítím ke klukovu obličeji.
Ten je krásný!

Snad se vám dnešní krátká kapitola líbila😊. Co si myslíte, kdopak to spí v posteli? Že by náš Edwardek? A co udělá, pokud se vzbudí ?

Tajemný ochránceKde žijí příběhy. Začni objevovat