10. kapitola

165 13 2
                                    

Tohle je hrůza. Stojíme před starým domem v lese a čekáme až nás zastřelí pistolemi, které se jim objevili v rukou. Jane se na mě se slzami v očích usměje a já na ni. Jeden z těch kluků k nám přijde, a zaváže nám oči.
Uslyším první kůlku z pistole. Určitě ta druhá je určena pro mě. Ale místo toho slyším asi dvě rány a křiky. A já jsem pořád na živu. Ani jeden křik nepatřil Jane. Je snad naživu také? Proč musím mít zavázané oči?
,,Haló?" zeptám se. Ale nikdo se mi neozývá.
,,Jane?" zkusím to podruhé.
Nikde nikdo. Zkusím si pomalu sednout, abych neomdlela.
Co se asi děje? Najednou ucítím něčí ruku na mojích prstech. Přeřezává mi provaz. Když už nemám svázané ruce, chci si sundat hadr kterým mám ovázané oči. Ale za ruce mě chytnou jiné ruce a mé položí do klína, a pustí mi je. Zkusím si zase sundat to, čím mi ti lotři zavázali oči, ale zase se to opakuje. Něčí ruce mi chytnout ty moje(které už mám na tom hadru), a dají mi je dolů.
,,Ty nechceš, abych věděla kdo mě zachránil?" nikdo se neozývá. Ale je tu, cítím ho.
Nejednou mě něčí ruce chytnou kolem pasu a mě se do rukou objeví jeho krk. Myslím že je to krk. Už vím, že mě drží v náruči. Divím se, že mě unese.
Najednou vydechne, a já spadnu na zem.
Než se naději, chytne mě za jednu ruku a vytáhne mě na nohy. Drží mě stále za ruku a běží se mnou někam. Ale kam?
,,Kam běžíme? Proč? Co se děje?" ale ani jedné odpovědi se mě nedostane.
Najednou mě začne něco strašně bolestivě pálit, a já se sesunu k zemi.

Tajemný ochránceKde žijí příběhy. Začni objevovat