4. kapitoa

231 14 0
                                    

Ráno mě trochu bolí hlava, ale do školy musím za každou cenu.

Když vejdu do třídy, první si všimnu Jane, která sedí v lavici a vypráví ostatním kamarádkám(Evelin, Kristl a Carolin) zážitek s vlky. Když přijdu k nim, všechny zmlknou. ,,Co se děje? " Jane s blond vlasy dlouhými na ramena a modrýma očima se na mě usměje a začne se najednou smát ,,Nic se neděje. Bavíme se o úlohách."
,,Proč mi neřeknete pravdu?"
Evelin se na mě podívá a když se nikdo jiný neozve, promluví ona: ,,O těch vlcích. Jak jsi mohla jít s Jane do lesa, kde to neznáš?! Ty snad už blbější být nemůžeš."
Začnu se obhajovat: ,,Já jsem nevěděla že jsou u nás vlci..." chci ještě něco říct, ale nic mě nenapadá.
Evelin se začne rozčilovat ,,Tak už to víš!" Evelin chce ještě něco říct, ale do toho ji vstoupí Carolin: ,,Stejně tomu nerozumím. Co se stalo s těmi vlky? Nevěřím, že bys ty vlky porazila." Zavrtím hlavou ,,Nevím co se stalo s vlky. Já se bouchla do stromu a nejspíš ztratila vědomí. Ale když jsem ležela pod stromem a ztrácela vědomí, viděla jsem nějakou postavu na tom stromě, jak sedí. "
Evelin s blond krátkými vlasy si stoupne vedle mě ,,No a co, že něco sedělo na stromě."
,,Já myslím holky, že ten nebo ta, kdo seděl na tom stromě odehnal ty vlky. A mám takový dojem že tam ještě je. Proto dnes půjdu zase do toho lesa, a zjistím co to bylo nebo kdo nás to zachránil."
Kristla s hnědými vlasy a s brýlemi na nose na mě vykulí oči ,,Včera jsi málem přišla o život, a dnes o něj chceš přijít úplně? Není to opovrhování životem?"
,,Já to ale musím zjistit. "
Carolin, která začne vytahovat z aktovky matiku začne mluvit ,,Proč? Akorát tam přijdeš, jak říkala Kristla o život. Pokud ten člověk má rozum, tak z toho lesa zmizel dřív, než tě Jane našla."
Kristla se do toho zase vloží ,,To je pravda. Nemyslíš že kdyby tam byl, taky byste na něj narazily?" a všechny se na mě otočí.
Pokaždé sjedu pohledem. Blonďatá Evelin se na mě dívá znuděně, Caroline se na mě jen zamračí, jako by říkala: "opovaž tam jít" a hnědovlasá Kristla se na mě podívá jen chvilku a potom se dívá na mobil na své miláčky Korejce(Kristla je velká fanynka hudební skupiny nějakých korejců. Nevím jak se ta skupina jmenuje, ale má je Kristla vystaveny všude: ve skříňce má plakat, na mobilu má tapety, na lavici má učebnice a v nich má záložky korejců...)
Podívám se na Jane, která se začne usmívat ,,Pokud tam chceš jít, tak běž. Ale bez nás"
Možná bychom se i začaly hádat, pokud by nezačalo zvonit na matiku.

Tajemný ochránceKde žijí příběhy. Začni objevovat