Nikdy jsem nevěděl, jak dobrý je Kamil s mečem v ruce.
Kamil bojuje nečestně. Už se mě pokusil hodit na hlavu deku, nebo podrazit nohu, ale vždy jsem uhnul.
Vždycky jsem všechno zvládnul a teď to nebude jinak. Udělám otočku, smyčku, jak mě to naučil otec a už mám Kamilův meč v ruce. Přitisknu ho Kamilovi ke krku, který se na mě dívá vražedným pohledem.
Najednou uslyším výkřiknutí. Otočím se na macechu, která spadne zem. Také uslyším nějaké cvaknutí a vydechnutí. Otočím se na Kamila, který má v srdci zabodnutý šíp a v ruce dýku. Kvůli tomu, že jsem se přestal na Kamila soustředit, málem jsem přišel sám o život! Kamil upustí dýku a mrtvý spadne na zem.
Podívám se ke dveřím, ve kterých stojí Devid s kuší v ruce, ze které předtím vyletěl šíp. Devid mi zachránil život. Podívám se na macechu, která také leží na zemi. Moje milá se jen na mě usměje a všichni tři se obejmeme. Zvládli jsme to. Podám ruku Devidovi. Jsem rád, že ho mám.
,,Ach" Otočím se. A vidím, jak se macecha usmívá a hodila na mou milou nějaký žlutý prach. Macecha se na mě usměje se slovy ,,Nikdy nebudeš šťastný."
A má milá se hroutí na zem. Zachytnu ji a stihnu hrůzou. Ona pomalu bledne. Podívám se vyděšeně na Devida. Oba už víme co je to za prášek.
Devid vezme dýku a podřízne maceše hrdlo.
Moje milá se na mě dívá a mě tečou slzy. Proč?
ČTEŠ
Tajemný ochránce
خيال (فانتازيا)Brzké vstávání, škola od rána až do večera, vrácení se domů a učení se na další den. Takový jsem měla život dokud mi neujel autobus a já ze školy nemusela jít pěšky a to přes les. Kdybych nešla přes les, nikdy by se mi tohle nemohlo stát... Kapito...
