25.10.2021
13:27
Takže, stále jsem na živu. Což asi některým lidem zkazí radost, těžko říct. Zase tak moc lidí, co by mě chtěli mrtvou neznám. Každopádně, jsem se chtěla zeptat. Máte někdo něco u čeho se cítíte svobodní? Nemyslím, že Vám to někdo řekne, to fakt ne. Cítíte to uvnitř sebe. Je to tak moc uklidňující pocit, že když už jednou začne, nechcete, aby skončil. Nikdy. Je to něco, co chcete, aby pokračovalo i po vaší smrti. Je to ta kotva, co vás vytáhne ze dna.
Někdo si myslí, že jeho koníčky jsou přesně ta kotva. Ale u nich přece necítíte tu svobodu. Upřímně, u mě je ta jediná kotva hudba. Zpěv a tanec. Ano, jsou to také moje koníčky, hlavně ten tanec. Ale sama si myslím, že zpívám jak nějaký postižený lachtan, co má sucho v ústech. Ale když zpívám, všechno dostává jiný pocit. Cítím jako kdyby se celý svět najednou vytratil do neznáma a já byla sama.
Bojím se zpívat před ostatními. Mám pocit, že je to spíše otravuje. Vlastně mi nikdo nikdy neřekl, jak zpívám. Hudba mi pomáhá přemýšlet. Hudba mě svým způsobem naplňuje, jako kdyby jsem byla nějaká baterka. Hlavně se u ní vždy nejlépe píše. Jsou v ní schované pocity, vzpomínky a sny. Hudba je něco, co když by jsem neměla, nejspíš by jsem se dobrovolně zabila. Hudba pro mě znamená svobodu o kterou lidé přicházejí kvůli bolesti, jenž jim způsobují jiní.
Live with Music
ČTEŠ
Dopisy Tobě
RandomJsou to dopisy, které jsem dokázala složit z pocitů. Vlastně ani nevím, proč jsem to psala právě sem. Ale jedno vím jistě. Tohle píšu, protože se potřebuji svěřit. Píšu to, protože psaní mi jde lépe než mluvení. Neprosím vás o lítost, prosím o tic...
