Ahoj. Asi to musí pro tebe být otravné sem takhle pořád chodit. Ne? To jsem ráda.
Posaď se. Řekni mi, dal/a by jsi ovocný, nebo zeleninový salát? Dělala jsem oba, protože jsem to potřebovala zdělat. Ani by jsi neuvěřil/a jak moc jsem nešikovná. Nejdřív mi málem spadli na hlavu misky, do kterých jsem to hodlala dělat. Sice jsou umělohmotné, ale i tak by to určitě bolelo. Pak jsem taky nemohla najít nůž.
Je to docela k smíchu, když je máme všechny v šuplíku a nebo jich je ještě pár pověšeno přímo všem na očích. Taky jsem nemohla najít prkýnko, protože bylo zahrabané pod hordou jiného nádobý ve dřezu. Nakonec jsem teda udělala nejprve ten zeleninový. Málem jsem se několikrát řízla.
U toho ovocného to bylo trochu těžší. Nejdřív mi všechna voda, kterou jsem to ovoce oplachovala nějak vystříkla na podlahu. Neptej se mě, jak se mi to povedlo. Sama to totiž nevím. Následně mi na zem málem spadlo jablko, banán, maliny a borůvky. Naštěstí jsem to v čas chytila.
Ale zpátky k otázce. Ovocný nebo zeleninový? Jestli si dáš ten ovocný, tak to na něj můžu ještě nalít čokoládu. Dobře? Takže ty si dáš ovocný a já ten zeleninový. A vlastně nemám ani na jedno z toho chuť, takže si uvařím jenom čaj. Tak jo, chvilku počkej, než to připravím.
Měla by jsem začít něco dělat se svojí výškou. Nebo by jsem taky mohla říct všem, aby dávali misky do spodních poliček. Hahaha. Tak prosím. Jeden ovocný salát politý čokoládou. A nyní se přesuneme k programu večera. Tady je další dopis.
VSUVKA
Jenom tak pro informaci, ty dopisi mají i svojí hmatatelnou formu. Tohle není vymyšlená kniha. Jsou to opravdu všechno moje pocity a origináli dopisů mám u sebe. Tohle píšu hlavně pro ty, kteří si myslí, že je to pouze vymyšlené.
ČTEŠ
Dopisy Tobě
NezařaditelnéJsou to dopisy, které jsem dokázala složit z pocitů. Vlastně ani nevím, proč jsem to psala právě sem. Ale jedno vím jistě. Tohle píšu, protože se potřebuji svěřit. Píšu to, protože psaní mi jde lépe než mluvení. Neprosím vás o lítost, prosím o tic...
