3. 4. 2019
19:22Dva dopisy za jeden den. Nový rekord. Jenom škoda, že se z toho nemůžu tak bláznivě radovat, jako to mám ve zvyku. Možná mě znáš, ale pravda je jiná. Neznáš mě. Je hodně věcí, co ti zatajuji. Začneme třeba s mými pocity. Když mi napíšeš, mám chuť se usmívat na celej tenhle debilní svět. Jenomže pak, když tvojí zprávu otevřu... Nějak mě to přejde. Chtěla by jsem se smát stejně jako dřív. Smát se kvůli každé hovadině, kterou udělám. Smát se, u toho zpívat a tancovat. Tak jako jsem to dělala vždycky. Tancovat po pokoji, jako největší cvok, zpívat z plných plic a u toho si psát a smát se s přáteli. Ani jedno už nedělám.
Budeme pokračovat. Prozradila jsem ti kousek své minulosti. Nejsem na něj pyšná. Možná, že by někdo byl, ale já ne. Obzvláště, když neustále kolem ní chodím. Pokaždé když jdu domů. Jdu kolem ní v naší ulici. Pokaždé, co se kouknu zpátky mám chuť začít brečet. Jenomže nemůžu. Pokaždé se začnu spíše smát jako největší psychopat. Chtěla by jsem svojí minulost zase vidět. Chtěla by jsem zase vidět jeho a všechno, co jsme spolu prožili. Terapeutka mi řekla, aby jsem se nezaobírala minulostí. Málem jsem se rozesmála. Je to jako, kdyby kolem mě chodil hladový vlk. Čekající jen na vhodnou chvíli.
Znám ten pohled očí, když si o mě někdo dělá starost. Poznám tón hlasu, i mimiku tváře. Nestojím o to. Zraňuje mě to ještě víc. Nesnáším tuhle svojí "schopnost" odhadnout, jak se lidé cítí. Je to někdy hrozně otravné. Kdyby jsem mohla, už dávno by jsem někoho donutila, aby na mě použil kletbu Avada Kedavra. Všechno by bylo jednodušší. Měla by jsem ti říkat všechny věci. Ale stejně se najde věc, kterou nechci, aby jsi se dozvěděl.
Jsem cvok. Jsem hrozný zbabělec. Jsem chodící sluníčko. Až jednou umřu... Chtěla by jsem, aby se o mě vyprávělo, jako o dívce, která zemřela s úsměvem. Úsměv je totiž něco, co umím vykouzlit na tváři dokonale.
Ještě něco. Nepřijedu. Hned by jsem utekla pryč. Jsem zbabělec. Ani to nebudu zkoušet. Nesnáším se seznamovat s novými lidmi. Utekla by jsem. Tohle vím.
Tvoje malá sestřička
ČTEŠ
Dopisy Tobě
RandomJsou to dopisy, které jsem dokázala složit z pocitů. Vlastně ani nevím, proč jsem to psala právě sem. Ale jedno vím jistě. Tohle píšu, protože se potřebuji svěřit. Píšu to, protože psaní mi jde lépe než mluvení. Neprosím vás o lítost, prosím o tic...