33. Dopis

15 0 0
                                    

25.8.2019
2:13

Zajímalo by mě, jestli si tohle ještě čtou ti lidé, pro které tohle celé vlastně píšu. Jestli zkusili pochopit mojí bolest z toho všeho, co se stalo. Jestli zkusili pochopit, jak mě to trhá.

Mám asi tak 99% šanci, že už si to nečtou. Ale já jak kráva pořád ještě věřím v to 1%. A proč? Protože to chci stále vyřešit. Stále chci pochopit, co jsem udělala špatně, že jsem byla označena za tu špatnou. Stále by jsem se s nimi ráda ještě spojila a všechno by jsem si to chtěla vyříkat.

Ale ano.. Nestojím jim za to. Oni si stejně nejspíše myslí, že celou tu vinu svaluju na ně. Není to pravda.. Možná že nevím, co všechno jsem udělala špatně, ale i tak pár věcí si představit dokážu.

Chtěla by jsem to vyřešit a ne jenom pořád dokola poslouchat ty hovadiny. Např. Nestojíš mi za to, nemám zájem, na*er si, jsi jenom zku*vená kráva, táhni..
Ani si nedokážou představit, jak moc mě to bolí. Ale ne, nelituji se. Pokud jim dělá takto dobře mi nadávat, tak prosím. Klidně ať si nadávají.

Ale nejvíc co mě mrzí, je to, že se mnou odmítají komunikovat. Ano, možná si přečtou nějakou mou zprávu, ale to je tak všechno. Nic víc. A mě to nehorázně bolí. Mám z toho noční můry, nevolnosti, nechuť k jídlu. Prakticky skoro vážně vůbec nejím. Je to jako začarovaný kruh.. A já se z něj nemůžu dostat ven..

Gomene

Dopisy ToběKde žijí příběhy. Začni objevovat