Secret [Hiddleston CZ FF ]

9. kiss

Věnováno: adelka12412

Zprudka jsem dýchala a cítila jsem že můj hněv se vytrácí tak rychle jak přišel a měnil se v něco jiného, touhu. Pohledem jsem sjela k jeho rtům a nevědomky si zkousla ty své. Vrátila jsem se k Tomovím očím které měly tmavší odstín.

Přestala jsem vnímat okolí a viděla jen jeho očí které propalovaly ty mé. Přišlo mi to jako věčnost než se ke mě sklonil a přiložil své rty na ty mé. S potěchou jsem vzdychla čímž si mě přitlačil ještě víc na sebe. Naše polibky byli naléhavé plné nevyřčených emocí. Naše jazyky sváděli boj o nad vládu, ale všechno krásné jednou končí a kvůli nedostatku přísunu kyslíku do plic jsme museli náš polibek ukončit.

Oba jsme z prudka dýchali a dívali se na sebe. Tom se bez jediného slova spěšně vydal nahoru. Stála jsem jako přimražená a nedokázala se vzpamatovat z šoku, který mi ještě do teď zůstal. Co se tu sakra stalo ?!

V noci jsem nespala. Nešlo to. Když jsem zavřela oči tak jsem pořád cítila jeho polibky a dotyky, a když už jsem konečně byla na hraně spánku vzpomněla jsem si na dnešek na to jak jsem si ve studiu představovala krajinu. Neřekla jsem že jsem tam nebyla sama, byl tam se mnou on. Společně jsme se smáli a užívali slunného odpoledne v přírodě. To díky němu jsem překonala strach. Posadila jsem se na postel a snažila se zabavit čímkoli co jsem v pokoji našla a nic. Spánek se nedostavil a tak jsem to vzdala a prostě zírala do stropu.

Naštěstí dneska byla sobota a znamenalo jediné, VOLNO. Sešla jsem schody a k mému velkému "štěstí" tam seděla moje "milovaná" mamča a její "dokonalý" přítel. Ne kecám je dokonalý a možná až moc. „Dobré ráno “ pozdravila mě matka a Tom se snažil vyhýbat mému očnímu kontaktu. „Hmm dobré“ zamumlala jsem a šla si udělat kafe. A to pořádně silné. „Měla by ses pak upravit Sophie na dnešní akci nechci aby jsi vypadala jak čarodějnice“ pokynula mi. „Akci ? Jakou akci ?“ zamračila jsem se na ni. Rozhodně jsem dneska v takovémhle stavu neměla náladu nikam chodit. „Tome snad jsi jí to řekl ne ? No nic dneska jdeme na koncert mého blízkého přítele takže bych byla moooc ráda kdyby jsi přišla. Nebo takhle ty půjdeš.“ rozhodla nakonec. „Mami já nikam nejdu, nevidíš jak vypadám ? Nemám náladu někam chodit. Vy dva to zvládnete sami.“ naštvaně jsem si sedle na židli. „Jak jsem řekla Sophie půjdeš !“ zvýšila na mě hlas. „Ne!“ prudce jsem se zvedla až jsem se polila kafem a naštvaně odešla nahoru.

Celý den jsem zůstala uraženě v pokoji a poslouchala písničky a vlastně se snažila relaxovat, což mi vůbec nešlo. Celý zbytek dne jsem byla podrážděná, hladová a unavená.

Někdo zaklepal na dveře. „Nikam nejdu tak mě nech na pokoji !“ zakřičím s tím že to bude moje matka. „Přinesl jsem ti večeři, všiml jsem si že jsi se obědu ani netkla a ze snídaně jsi utekla dřív, než jsi doopravdy něco snědla.“ z prudka se otočím a vidím tam Toma s táckem v ruce. Civěla jsem na něj dobrou minutu. „Ehm děkuju“ přišla jsem k němu a vzala jsem si tácek s čajem, pečivem a obloženou zeleninou. „Jde vidět kdo tu večeři dělal“ zasměju se, protože vím že moje matka by se s tímhle neobtěžovala. „Spěchal jsem.“ bránil se ale koutky mu taky cukaly. „Ale jinak znovu děkuju.“ usměju se na něj. Hrůza stačí mi s ním být v jedné místnosti pět minut a hned mám lepší náladu. „Jinak je všechno v pohodě ?“ zeptal se mě opatrně. „Ano jen jsem toho moc v noci nenaspala“ otočila jsem se k němu zády a uždibovala kousky zeleniny. „Já- ehm no nevím jak začít. Chtěl bych se omluvit za ten polibek“ otočil mě čelem k sobě. „V pořádku, taky bych se měla omluvit. Neměli jsme to dělat“ snažila jsem se mu za každou cenu nedívat do očí. Pozvedl mi bradu „Ale nelituju toho“ už to tu bylo zase, ten pocit co mě spaloval až zevnitř. Každá má buňka byla přitahována k němu. Každý můj sval se ho chtěl dotýkat. Naštěstí se ode mě vzdálil. „No nic já už půjdu, takže večer nikam nejdeš ?“ zeptal se mě. „Ne dneska opravdu ne“ pousmála jsem se a Tom zmizel z mého pokoje.

Když odešel přímo jsem se vrhla na večeři a pak se unaveně svalila na postel. Ovšem i přes to jak jsem byla unavená a počítala jsem sekundy kdy usnu, nic se nedělo.

S povzdechem jsem sešla schody dolů. Už byli dávno pryč a tak jsem si pustila na televizi film. Hráli tam Piráti z Karibiku lepší než se dívat na živé vysílání kde bude moje povedená maminka a Tom.

Ani nevím kdy se tak stalo ale už u druhého filmu se mi začali klížit víčka a propadla jsem se do síly doplňujícího spánku.

Později večer:

Přijel jsem domů dřív, Taylor se ještě bavila s tím jejím kamarádem nebo co si jsou. Chtěl jsem normálně jít do ložnice, ale zarazil jsem se když jsem uslyšel hlasy z obýváku. Ležela tam Sophi a měla puštěný nějaký film. Pozdravil jsem ji ale když neodpověděla přišel jsem blíž a všiml si že spí. Vypl jsem televizi a vzal ji do náruče kde jsem ji donesl do jejího pokoje a uložil do postele. Pohladil jsem ji po tváři a políbil na čelo. Co to se mnou sakra dělá ?

Máme tu i pohled Toma. Tahle kapitola je kratší ale snad to nevadí.