Secret [Hiddleston CZ FF ]

16. Christmas tree

„A co ty a vánoce ?“ zeptal se mě když jsme se šly ještě nachvíli projít. „Miluju vánoce “ usmála jsem se a vzpomínala na hodiny prosezené u vánočního stromečku a čekala kdy přijde Santa. Vždycky mě pak našly jak spím pod stromečkem, to byli fajn časy. „Vážně ? Tak to jsme dva. Co kdybychom šly koupit vánoční stromeček ?“ udiveně jsem se na Toma podívala. „No já nevím“

„Proč ne ?“ zamračil se nechápavě. „Moje matka neslaví vánoce, nemá na to čas“ odpověděla jsem stroze. „Ale teď jsem tu já a vánoce slavit budeme ať s ní nebo bez ní“ usmál se na mě a chytl mě za ruku. S úsměvem od ucha k uchu jsem přikývla.

A tak to tedy bylo, vyjeli jsme pro stromeček !

Chovala jsem se jak malé dítě, mezitím co Tom vybíral s rozumem, já skákala od jednoho stromku k druhému a hledala ten pravý. Když jsme se konečně rozhodli bylo už pozdě v noci a prodejce čekal jen na nás ať pak může zavřít. Stromeček byl o kousek menší než Tom, ale mě přerostl. S výběrem jsem byla spokojená a zubila se na svět jako malé dítě co dostalo novou hračku. Po cestě jsme si ještě koupily kakao a hurá domů.

„Děkuju ti za krásný večer“ podívám se na Toma, který zápasil se stromečkem aby ho dostal do obýváku. Hned poté stočil svůj pohled ke mě. „Není za co, to já bych měl děkovat za tvou příjemnou společnost“ poklonil se a já se rozesmála.

Ale pak nastala ta tíživá situace, co teď ? Mám prostě odejít nebo ne ? Tom tam stále stál a hleděl na mě, sám čekal co se bude dít. Dřív než jsem si to stihla rozmyslet jsem se k němu vydala a letmo ho políbila na rty a pak zmizela jako hurikán ve svém pokoji. Překvapila mě Leslie, která pochrupkávala na mé posteli, naštěstí se moc nerozvalovala takže jsem si mohla taky lehnout.

Ještě před tím než jsem vůbec usla jsem se culila jak měsíček na hnoji. S Tomem se opět cítím šťastná.

Měli jsme ještě dva dny volna a pak se vracíme k natáčení, hurá. Normálně bychom už makali, ale rejža má nějaký rodinný problémy a tak si to musel zařídit.

Spala bych klidně do jedenácti, ale to by do mě někdo musel přestat kopat.

„Hmmm“ zamručela jsem. „Sophi vstávej, no tak vstávej chci slyšet všechno “ šeptala mi do ucha a já věděla jen proto aby to ten o kom se hodlá bavit neslyšel. „Leslie jestli toho nenecháš skopu tě hned z té postele“ zamumlám a přetáhnu si deku přes hlavu. Hned na to mi zmizne z těla a já zamručím ještě hlasitěji. Závěsy v mém pokoji jsou roztažené takže mi přímo do obličeje svítí světlo. Vždyť jsem spala tak hodinu.

„Kolik je ?“ otočím se na ni a promnu si obličej. „Bude osm“ zamrkám. „Osm ?! A to jsi mě ještě nemohla spát ?“ zavrtí hlavou „Já nevěděla v kolik si přišla, původně jsem chtěla jít domů, ale usnula jsem u Titaniku.“ zasměju se a vylezu z postele. Na sobě mám kostkované pyžamo vánočních barev a pak se podívám na Leslie, která měla to stejné akorát jiné barvy. „Vážně chtěla jsi domů ? A proto máš na sobě pyžamo“ ušklíbnu se na ní a ona uhne pohledem. Pak obě propukneme v záchvat smíchu.

Dveře od pokoje se otevřou a v nich stojí pan dokonalý, který si nás měří pohledem.

„Dole je snídaně“ usměje se a zase zmizí.

„Páni on je takový gentleman a tak sexy“ zasní se Leslie a já do ní drcnu. „Bacha někomu kape slina “ usměju se a ukážu na místo někde u brady. „Kde ?“ rychle se snaží imaginární slinu utřít a já opět vybouchnu v záchvat smíchu. „Hej tohle nebylo vtipný“ nepřestávala jsem se smát a Tom, když jsme došli do kuchyně na nás podezíravě pokukoval. „Promiň, ale měla jsi se vidět“ uklidnila jsem své bránice a sedla si na židli.