15. dinner

195 13 12
                                    

I přesto že jsme se vrátily domů a vše se dalo zase do starých kolejích to bylo divné, protože ne všechno bylo jako dřív. Má matka se pohádala s Tomem že ji nebral mobil, kvůli tokové blbosti ! Ale aspoň jsme měli tichou domácnost. Ovšem Tom se změnil. Každé ráno se na mě usmíval a sledoval každý můj pohyb, což mě značně znervózňovalo a nejen to včera když jsem večer skládala talíře do skříňky, Tom se na mě ze zadu přitiskl celým tělem a natáhl se pro sklenici, přitom nezapomněl se rty letmo otřít o můj krk což málem zavinilo rozbití pěti talířů. Nechápu o co mu jde, ale nedokážu se tomu bránit, nedokážu se bránit jemu.

Už jsou to tři dny co jsme zpátky v Londýně a vánoce se blíží jak by smet. Měla bych začít nakupovat dárky.

Šla jsem zrovna z koupelny do svého pokoje pro nové pyžamo a málem jsem dostala infarkt, když jsem uviděla Toma sedícího na mé posteli.

„Hej, co tu děláš ?" vypískla jsem. Jeho pohled klesl na mě a prohlédl si mě od shora až dolů. „Čekám tu na tebe" odpověděl prostě a zastavil se na mých očích. Ošila jsem se, měl tak strašně intenzivní pohled.

„Co chceš ?" postavil se a stál jen pár centimetrů ode mne. Teprve teď mi došlo že jsem jen v ručníku a přitáhla si ho co nejblíže to šlo. Tomovi zacukaly koutky. Viděla jsem jeho jeho krásné oči, při světle lampy v pokoji. Hrál si se mnou a uvědomoval si to až moc dobře. „Copak nemůžu přijít jen tak" v očích mu hrál pobavený plamínek. Zamračila jsem se. „Víš moc dobře že ne" založila jsem si ruce a on ty své položil na mé boky, zalapala jsem po dechu. Nečekala jsem že něco takového udělá. „Dobře, přišel jsem se tě na něco zeptat" zašeptal mi do ucha. „Hmmm" snažila jsem se mu říct ať se ptá, ale vyšlo že mě jen tohle. Začal mi polibkami na krku slíbávat poslední kapičky vody, co jsem neusušila. „Ty, já zítra večeře" promluvil mezi svými polibky. „To mi nepřijde jako otázka" dokázala jsem ze sebe vysoukat. Zatla jsem zuby abych nevydala žádný zvuk když mi zkousl klíční kost, hned vedle v pokoji je moje matka, musela jsem být potichu. „Tome" mělo to být varování ale spíš to znělo jako sten. „Beru to jako ano" zazubil se na mě a odkráčel z mého pokoje, co to sakra bylo ?!

Ovšem chovala jsem se jako puberťačka. Dlouho jsem se rozhodovala jestli mám Leslie říct o mě a Tomovi a nakonec jsem tak učinila. Byla z toho v šoku stejně jako já a chvíli nám trvalo než jsme přestali pištět a skákat po pokoji jako malé holky.

„Stále tomu nemůžu uvěřit, ty a Tom Hiddleston kdo by to byl řekl" promluvila Leslie když mi pomáhala vybrat šaty na dnešní večeři. Neřekl mi kam půjdeme ale Mc Donald's to určitě nebude, tak se musím slušně obléknout. „Ani já ne" přiznala jsem se. Vypadalo to že mou matku miluje, tak proč já ?

Vzala jsem si tmavě modré šaty s límečkem a dlouhými rukávy, strašně se mi kdysi líbili i teď se mi líbí ale na mě jsou moc uplé, mám radši volnější oblečení.

K tomu jsem si vzala lodičky krémové barvy a lehce se nalíčila a navoňala, své hnědé vlasy jsem si nakulmovala a byla jsem hotová.

„Co myslíš ?“ otočila jsem se na Leslie, která se na mé posteli cpala křupky. Ukázala palec nahoru „Nádherná“

Když jsem odcházela z pokoje hodila jsem ji klíče. „Můžeš tu zůstat jak dlouho chceš“ usmála jsem se na ni. „Užij si to “mrkla na mě a já po ní hodila nejbližší polštář. Měli jste vidět její výraz když všechny křupky byli po celém mém pokoji „To si uklidíš sama“ pronesla naštvaně, jen jsem pokrčila rameny a šla dolů.

Byla jsem tu první za což jsem byla ráda. Po chvíli sešel dolů po schodech i Tom a usmál se. „Vypadáš nádherně“ jako gentleman mi dal pusu na líčko. „Děkuju, to ty taky“ úsměv jsem oplatila.

Dojeli jsme do jedné menší restaurace, která ovšem i odsud byla cítit drahotou.

Tom vevnitř prohodil pár slov s majitelem, vypadalo to že jsou staří přátelé. Co mi vadilo že po mě neustále pokukoval a byla jsem ráda když jsme si konečně sedli ke stolu.

Objednali jsme si jídlo a já doufala že to co jsem si objednala bude opravdu k jídlu.

„Proč tu jsme ?“ zeptala jsem se Toma, který ze mě nespustil ani na minutu pohled. „Chtěl jsem tě víc poznat, šampaňské ?“ nabídl mi. Přikývla jsem. Sice vím že ještě nejsem plnoletá abych mohla pít ale brzo mi bude dvacet jedna. Až teď mi začínalo docházet že co to vlastně dělám ? Nejsem ani plnoletá a začínám si něco s někým kdo je o dost starší, ale dá se vůbec říct že spolu něco máme ?

Napila jsem se ze své sklenice a pohlédla na Toma „Co chceš vědět ?“

„Všechno“

„Fajn“ přikývla jsem a opět se napila.

„Když jsem se narodila Taylor bylo pouze osmnáct, umíš si asi představit že v osmnácti kdy ještě není ani plnoletá a má dítě jak se musela tvářit její rodina. Odebrali mě od ní. Vychovávala mě moje babička s dědou a má matka si mezitím budovala kariéru. Ututlala mě jak nejlíp to šlo, takže takových deset let nikdo nevěděl o Sophii Swift. Otce jsem nikdy nepotkala a ani neznala, matka říká že to byl omyl, že já jsem jen omyl. Prostě jedna opilecká noc a vše se změnilo. Chtěla mě dát pryč, ale když už zjistila že je těhotná byla v takovém měsíci kdy už se mě zbavit nemohla.

Později když za mnou jednou za půl roku přišla chtěla abych zpívala a tak mě obsazovala do všeho možného co našla kde se zpívá. V ten moment o mě svět už věděl. Jenomže i přes to že zpívat umím a bavilo mě to se něco stalo, sama nevím pořádně co. Ale to že jsem měla zpívat před tolika lidmi mi přišlo strašně stresující. Každý den jiný vystoupení a když mě jednou matka seřvala že bych se měla víc snažit něco se ve mě semknulo. Od té doby jsem nedokázala zpívat na veřejnosti ani v přítomnosti jednoho člověka. Vydala jsem se na hereckou trať, ve které mě ovšem nepodporovala a dělala vše proto abych neuspěla. Ale teď jsem tu a ona už nic nezmůže.“ vydechla jsem a podívala se na Toma, který hltal každé moje slovo.

„Na herecké škole jsem potkala Leslie, holka co pořádně ani nevěděla proč tam vlastně je, ale sedli jsme si. Nemám kamarády kromě ní a Willa byla jediná co mě chápala. Její rodina nepatří k nejbohatším ale také má rodiče co jí nepodporují a hádají se. Pomáháme si navzájem.

Moje matka vždycky střídala chlapy jako ponožky, co mě ale ovšem naštvalo bylo když z jejich vztahu vytěžila ještě slova na svou píseň a vždy vznikl nový hit, když jsem tě tehdy viděla v místnosti nemohla jsem tomu uvěřit. Ne tomu že stojíš předemnou, ale protože jsi takové pako a nechal ses vlákat do její pasti, nechci aby se ti stalo to samé co ostatním“ poslední věty zněly tiše a já se nebyla jistá zda mě slyší, podle jeho výrazu jsem však usoudila že ano.

„Neboj nenechám, za těch pár týdnů s váma jsem pochopil jaká je. Co ovšem nechápu je jak zrovna ona mohla mít tu možnost vychovat tak krásnou a inteligentní dceru“ hluboce jsme se zadívali do očí a od srdce jsem se zasmála. Nevzpomínám si kdy jsem se s někým cítila tak dobře, tak uvolněně. „Děkuju“ usmála jsem se na něj a on nechápavě nakrčil obočí „Za to že jsem ti to mohla říct a vlastně za všechno“ natáhl se a chytl mou ruku do té své. „Dělám to s radostí “ zazubil se na mě a já pod tou vlnou egoismu protočila oči.

Další kapča je na světě, za vaše krásné komentáře uvažuju že vám zítra vydám další, ale upozorňuji že neslibuju ano ? Nerada bych abyste byli zklamáni kdybych nic nevydala. Nechme se překvapit.

Jaký první film jste viděli s Tomem ? U mě to byl Loki, ale pak no....všichni víme o Tomovi se mi už i zdá xddd
Přeji krásný večer <3

Secret [Hiddleston CZ FF ]Kde žijí příběhy. Začni objevovat