Secret [Hiddleston CZ FF ]

23. I'm happy with you

PŘEČÍST PROSÍM
Mám naplánovaný 2 díl jen je otázka byl by o něj zájem ? Určitě v něm bude hodně drama a vím že sice ještě není hotový ten první ale i tak...😅

Po té co jsme se vymanily z našeho objetí jsme šly hlouběji do domu. Už mi bylo u těch vchodových dveřích zima.

Po dokoukání dvou dílů přátel už bylo dost pozdě.

„Nechala bych tě tu ale Leslie mi zakázala tu někoho zvát, takže jakoby jsi tu ani nebyl" laškovně jsem na něj mrkla.

„Nevadí, doma na tebe budu čekat" usmál se a pohladil po tváři. „Budu doufat že jen v teplácích" škádlila jsem ho. Tomovi se z hrdla vydal pobavený smích „A heleme se kdo se nám tu začíná rozjíždět." pak se ke mě nahnul a letmo mě líbl na rty a mířil k mému uchu které následně skousl „Tak doufám že nebudu jediný kdo bude bez trička" zašeptal a pak se odtáhl. Moje pleť se nyní dala přirovnat k nejčervenějšímu rajčeti co jste kdy v životě viděli.

Ještě jsem mu zamávala než mi zmizel z dohledu.

Se šťastným povzdechem jsem se posadila na gauč, tak moc jsem chtěla jet s ním ale slíbila jsem Leslie že tu budu až do rána.

Najednou byli všechny moje obavy pryč. A přesto to tu bylo zase ta vina. Za všechno. Za to co jsem mu neřekla a měla jsem to udělat a taky udělám až se sním příště uvidím. Už sebou nenechám zametat jak ta mrcha píská, není to moje matka nikdy jí nebyla. Brzo mi bude dvacet jedna a ona už nic nezmůže a pokud řekne celému světu že chodím s Tomem tak co je na tom ? Ať si ostatní myslí co chtějí, máme jeden druhého. A navíc já můžu na Taylor říct teď tolik věcí že jí dá zabrat se z toho vymotat.

Někdy v průběhu pořadu jsem usnula s myšlenkami na něj.

Probudil mě zvonek, sakra umí ti lidi dělat i něco jiného ? Se zívnutím jsem vstala a cestou se protáhla.

Dveře jsem otevřela usmívající Leslie od ucha k uchu a když mě uviděla vyprskla smíchy.

„No co, právě jsi mě vzbudila jak bych asi měla vypadat ?" zamručela jsem a odešla zpátky na gauč.

„Nezajímá tě jak dopadlo rande ?" sedla si vedle mě na gauč. „Je mi to jasné když jsi tam byla celou noc, spíš mě zajímá...kolik je hodin ?" zeptala jsem se a protřela si oči. „sedm" seděla jak uražené dítě a já věděla že čeká jen na to až se jí konečně zeptám na její večer.

Povzdechla jsem si „Tak jaký byl večer s panem dokonalým ?" drkla do mě ale nějak to nekomentovala jenom vyprávěla o její schůzce.

Řeknu vám to ve zkratce, protože můj mozek po ránu nepobíral tolik informací najednou. Chris ji vzal do jedné moc pěkné restaurace kde si to báječně užili a pozval ji na víkend pryč. Ano je to sice moc brzo ale kdo by mohl odmítnou. Takže Leslie jede, přeci jen to vypadá že k sobě našli cestu.

O Tomovi jsem ji nic neřekla ani nevím proč, nejspíš kvůli tomu že jsem se nedostala ani ke slovu.

Když jsme konečně ze sebe v koupelně udělala člověka s úsměvem na tváři a popřáním krásného víkendu jsem se s Less rozloučila. A pak už jsem jela domů.

No nevím jestli bych místo kde žije žena, kterou v poslední době k smrti nesnáším nazvala domovem, ale je to moje zázemí až mi bude dvacet jedna tak už ne.

Zaparkovala jsem a vešla dovnitř, bylo tu ticho, ale kdy taky ne.

Do Vánoc zbývalo opravdu jen málo dní prakticky už jen tři. Takže vlastně skoro nic.