𝐓𝐢𝐦𝐞𝐧𝐭𝐞𝐬 ˡᵃʳʳʸ ᵃ·ᵇ·ᵒ ✓

~18~

Harry na něj jen nevěřícně koukal.
Nemohl uvěřit, že je to ten stejný Louis.

Co nejrychleji se dostal na nohy a odběhl do koupelny, kde byl předtím Louis.

Louis ze svého místa také vstal, ale než stihl omegu chytil byla pryč.
Povzdechl si, kopl do stolu, než si nalil nějaký alkohol co byl schovaný ve skříňkách.

Harry se snažil vzlykat co nejpotišeji, ovšem mu to stejně nešlo a Louis jeho tiché vzlyky slyšel.

Nalitý alkohol vypil na jeden zátah, než se vydal, ke dveřím koupelny.
,, Harry. " naléhal.

,, Lásko." začal lehce i klepat.

Jako odpověď mu však přišel ještě více srdcevroucí pláč.
,, Nechtěl jsem. " byla poslední slova, pak si u pilota vyžádal náhradní klíč, který dal do zámku.

Vážně si oddechl když zjistil, že Harry ho z té své vytáhl.
Otočil jím, aby se ponořil do místnosti, kterou teď obýval Harry.

Ten seděl shrbený v koutě, ruce daně obranářsky před obličejem.

,, Hazz." vydechl Louis, tohle vážně pokazil.
,, Běž pryč." ozval se z rohu místnosti přiškrcený hlas.

,, Ne. " klekl si k němu tak blízko, že by stačilo natáhnout ruku, aby se ho dotkl.

,, Moc se ti omlouvám zlatíčko, měl jsem-"  tady se zasekl, najednou nevěděl co říct, přeci mu nemůže vykládat o jeho otci.

,, Co jsi měl? " zeptal se mladší.

,, Na světě je hodně špatných lidí, bojím se aby mi tě nevzali. "  po téhle větě se na Louise upřeli dva smaragdy.

,, Miluji tě Harry, nedokázal bych si představit, že bych o tebe přišel.
Oni mi tě chtějí vzít, mám takový strach a potom co jsem se dozvěděl, že se po tobě ptali  jsem se neudržel. Omlouvám se. Moc se omlouvám princezno. " pomalinku se k němu přibližoval.

S a slova myslel vážně, asi by se zbláznil kdyby o Harryho přišel.

,, Proč o mě tolik stojí?" zeptal se vyklepaný Harry, zatím co se více uklidňoval ah Louimu spadl do náruče.

Louis ho držel, zatím co vymýšlel co mu říct, aby to byla aspoň trochu pravda.

,, Jsem velký muž, chtějí tě pro sebe, ale ty jsi jenom můj, že ano? Že mě neopustíš?" ptal se naléhavě Louis, mezitím si nos začal otírat o ten Harryho, kterému to vytvořilo aspoň malý úsměv.

Možná nebude tak zlý, chce mě, možná bude chtít i rodinu.

Nad touhle myšlenkou se Harry pousmál.

,, Neodejdu Louis. Jsi moje všechno." Zašeptala omega.
,, Co když ale poznáš někoho jiného?" nedal se odbýt Louis.

,, Neříkal jsi, že alfa má svoji omegu a naopak, že se budou milovat? " začal Harry.
,, Ano, ale nevím jestli to máš stejně jako já. Jestli jsem tvá alfa jako ty má omega." řekl Louis svůj strach.

Někdy se stávalo že jeden druhého miloval, ale naopak to tak nebylo a Harry mu přeci neřekl jak to má.

,, Jsi má alfa. " Harry přiložil své rty na ty Louisovi v malém motýlí polibku, v kterém Louis za chvíli přebral iniciativu.

Objal mladšího kolem pasu, i v této nepohodlné poloze, zatím co ho položil na zem a naklonil se nad něj.

,, Dovolíš mi si tě označit, až přijde náš čas? " zeptal se Louis když se odtrhl.