𝐓𝐢𝐦𝐞𝐧𝐭𝐞𝐬 ˡᵃʳʳʸ ᵃ·ᵇ·ᵒ ✓

~35~

,, Mého co? " vykulil oči na dvojici, která seděla před ním.

,, Ano tvůj vnuk. Tenhle ten si ho přivlastnil, kvůli tomu nemůže být s námi a nemůže být Grimshawa, jak chce." Založila si ruce na hrudi žena.

,, Jak chce, nebo jak chcete vy? " zamračil se James.
Nikdy nesouhlasil s domluvenými sňatky, proto do toho nenutil ani své dceři, ale ona si vybrala podle jeho mínění špatně.

,, Samozřejmě jak chcou oni. " zavrčel Louis, než i s Harrym, který se o něj opíral celým tělem vstal.

,, Pojď jedeme domů." řekl jemně k Harrymu.
,, Chci ještě za Gemmou. " Zašeptal mu Harry do ucha.
,, Dobře." Zašeptal než se společně pomalu vydali do velkého sálu.

Louis posadil Harryho do křesla, kde ho uklidňoval, než přestali téct slzy a i přede všemi ho obejmul.

Tři lidé, kteří zůstali v chodbě na sebe zaraženě hleděli.
,, Chtěl jsem ho ke Grimshawovi, aby se měl dobře. Tomlinson je velice krutý člověk-" začal Robin, ale byl přerušen nejstarším mužem.

,, Proč se nezeptáš ho co chce nejvíce?"

Robin vždy chtěl jen nejlepší pro jeho syna, bohužel si neuvědomoval, že to přehání a nedává šanci říct Harrymu co chce.

Pak se rozešli, James šel sám, Robin s jeho matkou šli někam spolu.

,, Harry?" zeptal se Louis Harryho po chvíli ticha.

,, Ano?" usmál se smutně Harry.
,, Jsem tu pro tebe ano? Nemusíš se bát, jelikož nikdo jiný než já, pokud mi to dovolíš na tebe nesáhne." propletl jejich ruce starší.

,, Věděl jsi to?" zeptal se ho Harry s pohledem do prázdna.
,, Nevěděl, ale tušil." povzdechl si.

,, Jsem rád, že sis mě nechal." Zašeptal, než mu oči znova začali slzet.
,, Už neplakej lásko. " díval se mu hluboce do očí Louis.

,, Nechceš si jít zatančit? " zeptal se, aby rozhovor nabral jiný směr.
,, Neumím tančit a jsem i tak nepoužitelný." uchechtl se smutně Harry.

,, Ale nejsi." odporoval Louis než ho vytáhl na nohy.
Tak, aby netlačil na jeho bříško ho obejmul a spolu se začali jemně pohybovat do rytmu pomalé hudby.

Nebylo to tančení, spíše pohupovaní, ale oba je to dělalo šťastné.
Byli mezi lidmi, ale stejně byli šťastni.

Louis si nikdy nemyslel, že by tolika lidem ukázal svoje emoce, ale tenhle kudrnáč mu život pomatal už dost.

Takže to nijak neřešil i když věděl jaké problémy by mu to mohlo přinést.
Je sice malá pravděpodobnost, že by si udělal nepřítele, či konkurenta tak velikého, aby byl schopen mu nebo Harry ublížit, ale stejně nic nechtěl riskovat.

Tohle byla taková malinká výjimka.

,, Cítíš to? " zeptal se Harry Louise.
Louis na to k Harrymu čichl, věděl, že heat mít nemá, ale kdyby náhodou byl odhodlán svou omegu odvézt odtud hned jak bude moct.

,, Není to cítit jako cítit." usmál se Harry, Louis se s jeho krku přesunul k uchu, jezdící po jeho kůži nosem.

,, Cítíš mé pocity?" zeptal se znova mladší.
,, Ano, cítím radost a lásku. " usmál se.
Nedokázali cítit přesně co ten druhý cítí, ale teď cítil jak ho Harryho teplo nějak divně hřeje zevnitř.

Jakoby ho celého opklopila Harryho láska.

,, Miluješ mě? " zeptal se, tentokrát ne tak sebevědomě jako předtím.
Louis chvíli přemýšlel, než se vůbec zastavil nad tím proč to dělá.

Miluje ho, nad tím není potřeba přemýšlet.

,, Miluji tě, květinko."