𝐓𝐢𝐦𝐞𝐧𝐭𝐞𝐬 ˡᵃʳʳʸ ᵃ·ᵇ·ᵒ ✓

~31~

,, To je blbost Lou. " uslyšela Anne smích svého syna když procházela kolem jeho pokoje.

Bylo docela pozdě, všichni už spali a ona šla na záchod.
Nedalo jí to a chvíli na místě zůstala, aby toho slyšela více.

,, Ne není Hazzy, ta ruka mě bolela ještě týden." uslyšela smích muže, kterého její manžel nenávidí.

Nemohla uvěřit vlastním uším.

Smáli se spolu a alfa mu ještě k tomu řekla přezdívkou.

Vůbec to neznělo jako Tomlinson, kterého ji popisoval její muž, či média, nebo kterého dnes poznala.

Přišla ke dveřím ještě blíže, možná nebude tak zlý jak to všichni okolo ní říkají.

Slyšela jemný smích svého syna.
,, Zakazuji ti tam chodit, ještě by ses mi tam zabil. "

Vytřeštila oči a čekala na křik alfy, jelikož rozkavat takovým lidem by někdo jako Tomlinson určitě netoleroval.

,, Už nikdy mě tam nikdo nedostane, slibuji princezno." slyšela místo křiku.
Údivem se nemohla ani hnout.

Jak to, že je na veřejnosti tak chladný a v tom pokoji se chová, jako, jako někdo kdo jejího syna miluje?

S těmito myšlenkami odešla zpět do ložnice, zatím co naší dva zamilovaní si dále povídali.

Harry ležel na zádech, zatímco Louis ležel vedle něj s hlavou na jeho hrudníku.

,, Tady tahle pozice je tak příjemná. " říkal Louis a Harry mu ještě k tomu prohrabával vlasy.

,, Ale už ji dělat nebudeme."

,, Proč? " zamračil se mladší.
,, Já jsem ten silný v tomhle vztahu." stál si za svým, ale přitom se více nastavil Harryho prohrabujícím se prstům.

Harry se zasmál.
,, Tak dobře ty silný muži."

V téhle pozici usnuli, ovšem vzhledem k Harryho převalovaní to dopadlo tak, že ho nakonec Louis objímal ze zadu, majetnicky, ale jemně objímající jeho břicho.

Jako první se probudil Harry.
Paprsky slunce mu zářili přímo do očí.

Nepříjemně zamrkal, než se vymanil z Louiho sevření.
Své bosé nohy položil na podlahu, oblékl si ponožky, triko i kalhoty, které včera měl, pomalu otevřel dveře a rozešel se dolů za zvukem konverzace.

Nakoukl do kuchyně, kde se bavili Robin s Anne.
,, Dobré ráno. " usmál se než do místnosti vešel celý.

,, Dobré." usmáli se oba.
,, On ještě spí? " zeptal se Robin, aniž by zmínil Louisovo jméno, ovšem všichni věděli koho myslí.

,, Ano." pokýval Harry a sedl na židli, na kterou mu Anne ukázala.
,, Skvělé aspoň nám do očí můžeš říct jestli od něj nechceš pryč." řekl potišeji jeho otec.

Harry na něj jen udiveně hleděl.
,, Nechceme, aby jsi ty nebo dítě, byli někde kde je on, když-" vysvětloval Robin, ale byl přerušen svou ženou.

,, Chceme aby jsi nám řekl pravdu. " usmála se mile.
Ona tu pravdu už věděla a stačila jí k tomu, aby Louisovi dala šanci.

Oba se na něj otočili a čekali na odpovědi.

,, Je někdy náladový. " uznal Harry, byla pravda, že někdy byl.
,, Ale chci s ním zůstat, i když se vám zdá zlý jak chce, já s ním chci zůstat." řekl a doufal, že tím nic nezničil.

Robin si povzdechl.
,, Kdyby ti cokoliv udělal, povíš nám to, že ano? "

,, Ano." usmál se.

Netrvalo dlouho než do kuchyně přišla i Gemma a po ní Louis.