𝐓𝐢𝐦𝐞𝐧𝐭𝐞𝐬 ˡᵃʳʳʸ ᵃ·ᵇ·ᵒ ✓

~22~

Harry nic neříkal, jen s jemným úsměvem přikývl.

Louis ho naposledy s úsměvem lehce políbil, než ho svlékl celého.
Harry se celý červenal, zakrývající se.

Ano předtím se už takhle viděli, ale teď je to něco jiného.

,, Nezakrývej se lásko, Jsi nádherný." Zašeptal mu do bříška.
Harry se koukl a viděl tu změnu.
Věděl, že předtím měl břicho skoro propadlé a teď bylo lehce nafouklé a tvrdé.

Louis to naštěstí neřešil, ale Harry se kvůli tomu cítil ještě hůře než teď.
Pořád si nedokázal připustit, že je to pravda.

Louis se od něj na chvíli odpojil, sám se svléknul než na svého milého znova nalehl.

Předehru si udělali hezkou, dlouhou přípravu, aby Harryho nic nebolelo  nakonec si i skvělě užili a Louis si ještě po jednom ujištění Harryho ukousl.

_

Když se mladší probudil, neuvědomoval si moc co se stalo.

Ale když se chtěl otočit a cítil bolest na krku, rychle se vyšvyhl do sedu.
Vyběhl z postele, aby se koukl do zrcadla a měl pravdu.

Louis si ho vážně ukousl.

Hodnou chvíli na to koukal.

Dal mu svolení. Chtěl to. Vážně chtěl být Louisův, ale teď když jsou spojení bude ještě více bolet když ho odkopne.

Mají propojené emoce, ucítil když se bude bát, ucítí vše. Už to dále neutají.

Proč na to předtím nemyslel?

,, Lituješ toho?" Ozvalo se najednou hlas postele.
Harry naskočil leknutím, otáčející se k posteli.

,, Ne já jen-"

,, Jen co?" Zeptal se Louis jemně. Vstal z postele a za Harrym došel.
Ten jen klopil hlavu k zemi.

,, Neměl jsi mi to dovolit pokud toho lituješ. " Zašeptal, vzal mu tváře do dlaní a přinutil se mu koukat do očí.

,, Ne to ne. Nelituji toho. Jen mám strach." Řekl mu Harry a dal mu motýlý polibek na rty.

,, Neměl strach, zlato. Ochráním tě před vším. Před celým světem." Možná toho se nejvíce bál.

Samotného Louise.

,, Dobře." Zašeptal mladší než se nech obejmout.
,, Cítím, že strach pořád máš, ale neboj se ukážu ti, že se ti nic nestane." Objal svého chlapce.

V tehle pozici setrvali dlouho až Louis trošku pocítil Harryho uvolnění, přestal.

,, Pojď si dát snídani, lásko." Řekl a políbil Harryho na kousanec.
Pyšně se koukl na Harryho a pak na kousanec.

Ze začátku vážně nevěřil, že Harry někdy bude jeho.
Ale teď je jeho.

Chytil mu ruku, odvádějící ho do kuchyně.
Posadil ho na židli, než začal připravovat jídlo.

Harry na něj jen udiveně hleděl, v centru nedával pozor, ale bylo mu jasné, že alfa by se o omegu takhle starat neměla.

,, Co to děláš?" Zeptal se Harry.
Louis se na něj s úsměvem otočil.
,, Snídani?"

Harry už nic neříkal jen se na alfu nejistě koukal.
,, Copak se ti honí v hlavě?" Přešel k němu, pohlazující ho po vlasech.

Měl je až po ramena a Louisovy se líbilo, že si je chce nechat nárůst ještě delší.

,, Neměl bych se spíše starat já o tebe?" Stydlivě sklopil mladší hlavu.

,, Nechci nás rozdělovat podle našeho statusu, co by jsme měli a neměli dělat. Jsi můj mates, jsme si rovni a když si včera musel vydržet tolik" přejel mu prsty po kousnutí ,, zasloužíš si péči." Skončil, Harrymu nadzvedl bradu, dávající mu polibek.

,, Dáme si snídani a půjdeme k moři."