𝐓𝐢𝐦𝐞𝐧𝐭𝐞𝐬 ˡᵃʳʳʸ ᵃ·ᵇ·ᵒ ✓

~19~

,, Náš čas? " zeptal se vystrašeně Harry.

,, Ne teď, někdy až budeš připravený, jen chci ujištění." Zašeptal Louis.
,, Ano, můžeš to udělat. " Zašeptal ještě méně nahlas Harry.

Louimu to vytvořilo úsměv na tváři.
Než něco stačil ještě říct letadlo začalo přistávat.

Louis pomohl Harrymu vstát, společně si došli pro věci a za nedlouho z letadla vystupovali.

Louis měl celou dobu ruku okolo Harryho pasu. Jakoby se bál, že by někdo přišel a odtahl by ho od něj, kdyby ho jen na chvíli pustil.

Pustil ho až když mu pomáhal nasadit do auta, které je mělo dovézt až k domku, kde budou bydlet.

Cesta to byla potichá.
Ovšem nebylo to tíživé, či nepříjemně ticho.

Seděli vedle sebe na zadních sedačkách.
Řidič je jen pozdravil a dále byl také zticha, což oba uvítali.

Harry si prohlížel krajinu za oknem, zatím co Louis zase jeho.
Nemohl uvěřit, že zrovna on má takové štěstí, že Harry je jeho omega.

Starší si položil ruku na Harryho stehno. Ten se na něj jen otočil, ovšem ruku mu nesundával.
Po jeho stehně jel nahoru, Harry se v tu chvíli lekl, že s ním chce něco mít tady v autě, ale Louis ho jen vzal za ruku, kterou měl položenou v klíně.

Zastyděl se za své myšlenky, pohled však od jejich teď už propletených rukou nemohl odtrhnout.

Jeho ruka, která vždy byla špinavá, bolavá a měla na sobě různé puchýře, teď svírala Louiho ruka.

Louis nebyl nejvyššího vzrůstu, ale přesto byla jeho větší než ta Harryho.
Tak krásně do sebe padli, jakoby pro sebe byli stvořeni.

Stvořeni jen proto aby se mohli držet.

,, Miluji tvé dlouhé kudrlinky." Promluvil šeptem Louis.
Harry se jen zčervenání, ale do modrých očí, které ho teď prosazovali se nepodíval.

,, Přemýšlel-premýšlel jsem, že bych si je nechal zkrátit." Zašeptal nazpět Harry. ,, Nevypadá to dobře, co by si ostatní pomysleli kdyby tě viděli s někým kdo by měl takto dlouhé vlasy? Samozřejmě mě brát nikam nemusíš, jen nechci, aby jsi se za mě styděl."

,, Je mi jedno co si ostatní myslí. " zastrčil Harrymu druhou rukou pramen za ucho.
,, Je to na tobě, mě by ses líbil i kdyby ti všechny vypadali."

Teď už na něj Harry pohled upřel.
,, Takže se je můžu nechat nárůst?" Zeptal se stydlivě.

,, Ovšem zlatíčko."

,, Už jsme tu pane." Řidič zastavil a naši milenci vylezli.
Po hodině přenášení věcí, kdy Harry jenom znuděně seděl, protože nemohl tahat nic těžkého, jak Louis sám řekl.

Alfa konečně přišla a hned se vydala směr Harry.
Louis se mu vtěsnal mezi nohy, než ho vzal pod zadkem a vyhodil si ho na sebe.

Harry jen leknutím vypískl, než své ruce obmotal kolem Louiho krku.
,, Polož mě." Zasmál se Harry.

Nikdy si nemohl představit život, který prožije s alfou, ale Louis ho každý den jen přesvědčoval, že on je jiný a nemůže si představit život bez něj.

Louis ho ovšem nepoložil. Ne jen tak na zem.
Položil ho zády na postel, hned se na něj uvelebující.

A tak se stalo, že tam takhle oba usnuli.
Louis nechal mobil dole a Harryho zase opustili všechny výčitky, když si na jeho bříško lehl muž jeho života a majetnicky kolem něj odmítal paže.