𝐓𝐢𝐦𝐞𝐧𝐭𝐞𝐬 ˡᵃʳʳʸ ᵃ·ᵇ·ᵒ ✓

~20~

Harryho probudila nevolnost.

Otevřel rozespale oči, než že sebe Louise pomalu odsunul, aby se mohl rozběhnout do koupelny a nechat tam obsah svého žaludku.

Louiho to probudilo, lehce se vyděsil když vedle sebe Harryho nenahmatal.
Když uviděl světlo, které přicházelo z koupelny hned vstal a rozešel se k ní.

Uviděl Harryho s hlavou opřenou o prkénko. Ten od něj odvrátil hlavu když ho spatřil ve dveřích.

Tak se styděl, chtěl pro Louiho být nejlepší, ne se před ním takhle ztrapnit.
,, Jsi v pořádku Hazzy?" Zeptal se ho Louis, klesající k němu na zem.

Začal ho jemně hladit po zádech.
,, Je to hodně špatně? Chceš jít k doktorovi?" Začal se ho ptát Louis.

Měl o svou omegu velký strach.

,, Nic mi není asi jsem jen-jen něco špatného snědl." Vysoukal ze sebe Harry, ale pořád se neotočil.

Nejradši by se vpil do země.

,, Pokud ti ještě bude špatně, řekneš mi to rovnou, že ano?" Harry jen těžce vydechl.

Všechno tohle chtěl před Louisem co nejdéle tajit. Teď je už pozdě.
To, že je mu špatně může být další příznak těhotenství.

,, Ano." Vyšlo z Harryho než se odhodlal vstát. Hned se mu zamotala hlava, takže byl vážně rad za Louise, který vstal hned s ním a podepřel ho.

Společně došli do jejich ložnice.
Louis Harryho přikryl donesl mu ještě vodu, usínající vedle něj.

_

Tentokrát se první probudil Louis.
Venku už se rozednívalo, takže bylo v pokoji lehce světlo.

Otevřel oči, hned před ním si ještě chrupkal Harry.
Nemohl se ho nabažit, tím jak na něj upřeně koukal by do něj mohl vypálit i díru.

Svou rukou ho za chvíli pohladil po tváři, což už Harry probudilo.
Rychle otevřel oči, v centru se mu vždy když spal snažili něco udělat.

Ale teď, když místo dozorců jeho oči spatřili Louise, jeho napětí zmizelo.

,, Ahoj." Zašeptal Louis.
,, Ahoj." Zašeptal i Harry s zčervenáním.
,, Jak si se vyspal, je ti už dobře?" Ptal se starostlivě.

,, Je mi fajn." Opřel se k lokty, než si sedl a svechodidla položil na podlahu.
,, Co se stalo?" Ptal se dále Louis. Měl os bou omega vážně strach.

,, Nic." Zašeptal Harry.
Lekl se když se kolem jeho trupu obmotali silné paže.

,, Chceš snídani?" Mladší jen zakroutil hlavou. Vášně teď na jídlo neměl vůbec chuť.

,, Víš, Chtěl bych si tě už označit. Možná to bude více bolet, bez rutu a heatu, ale chci aby jsme u toho byli při vědomí." Řekl nečekaně Louis.

Už několikrát slyšel to, jak si to třeba jeden z nich ani nepamatoval jak byli v transu, nebo si to omega na poslední chvíli rozmyslela, ale heat ji nedovolil alfu opustit.

Nechtěl si Harryho označit, kdyby to nechtěl.

Harry delší dobu neodpovídal. Do Louiho se pomalu a jistě zamilovával,  ale něco v něm mu pořád zakazovalo si připustit to, že může mít alfu.

Celý život si sliboval, že to zvládne sám.
Že alfu nepotřebuje. Ale už teď si byl jistý, že kdyby ho Louis opustil, nedokázal by už nic.

Měl v hlavě takový zmatek, jako by na něj mluvili hlasy, cítil své srdce a to vědomí, že má uvnitř sebe dítě, nepomáhalo.

,, V pořádku zlato?" Zeptal se Louis, už klečicí před Harrym, ten ani neřešil, jak musel být mimo.

Louis chytl Harryho ruce a zpříma se mu koukl do očí.

,, Mám tě rád, Loui a nechci být tvou omegou, aby jsi měl doma kurvu. "
Zašeptal znova Harry. Vážně se bál, že ho Louis jen využívá pro jeho tělo.

Nevěřil, že by ho mohl milovat.

,, Chci si tě označit, protože tě miluji Harry, ne pro uvolnění, které mi můžeš dopřát."