Stálá jsem na zasněžené stráni. Z dálky jsem uviděla běžet zrzavou kočičku. Hned jsem jí poznala. Byla to učednice léčitele RiverClanu. Mothwing. Má nejlepší kamarádka. Najednou se ale zastavila.
Měla jsem obličej plný sněhu. Rozběhla jsem se za ní. Ale ona mizela v dálce. ,,Leafpaw....kde si...." ozývalo se mi v uších šeptání. ,,Mothwing!" křičela jsem a bylo mi jasné, že je něco špatně. Přes vánici nebylo nic vidět. Ani její zrzavý kožíšek....
-
S trhnutím jsem se probudila. Otřepala jsem se. Moje intuice mi říkala, kam mám jít. Vstala jsem. Byla ještě tma. Cinderpelt naštěstí tvrdě spala. Vyšla jsem z léčitelského doupěte a nadechla se chladného ranního vzduchu.
Protáhla jsem se a potichu vyrazila směrem ke vchodu. U tiho jsem bohužel musela projít vedle doupěte válečníků. Z keřů se vynořil šedý kocour. Byl to Ashfur. Jeho modré oči zářily ve tmě. ,,Kampak?"
Přivřela jsem oči. Proč mám vždycky takovou smůlu. ,,Já-" rozhodla jsem se radši pro lež. Cítila jsem, že tam venku je Mothwing. Asi nás drželo podobné pouto jako mě a mou sestru Squirrelpaw. ,,No, nemohla jsem spát..... chtěla jsem se projít."
Ashfur zavrčel. ,,V žádném případě, jdi spát." Otočil se a zamířil zpět ke svému doupěti. Švihla jsem ocasem. Debil. Zamířila jsem do svého doupěte a potom jsem rychle zabočila. Byla tam bariéra pro ochranu našeho tábora. Začala jsem se plazit pod trnitým keřem. Bolelo to. Na větvích mi zústávaly kusy srsti.
Konečně se mi povedlo dostat se na druhou stranu. Rozběhla jsem se směrem k hranici RiverClanu. Už z dálky jsem jí viděla. ,,Mothwing!" zašeptala jsem a kočka nastražila uši. Rozeběhla se ke mě.
,,Leafpaw....! Jsem ráda, že si tady!" mňoukla vesele a dotkla se mě nosem. Usmála jsem se. ,,Ahoj! Já taky." Moje intuice nikdy nezklame, pomyslela jsem si hrdě. Mothwing kývla hlavou. ,,Chtěla jsem ti ještě jednou poděkovat s těmi bylinami. Díky, že si mi pomohla!"
Švihla jsem ocasem. ,,Není zač. Jsem ráda, že jsem ti mohla pomoct, nemusíš mi děkovat." prohodila jsem s úsměvem. ,,Musím," naléhala Mothwing. ,,Budu se muset víc učit..... pořád si to nedokážu zapamatovat. Chtěla bych být dobrá léčitelka. Jako ty!"
Povzdechla jsem si. Nešlo jí to rozmlouvat. Začala jsem jí vysvětlovat bylinky. Bedlivě poslouchala, ptala se na každou věc, která jí přišla důležitá. ,,A nezapomeň na maková semínka. Uklidňují bolest, ale stačí jen pár." dokončila jsem vysvětlování.
,,To je všechno. Mothwing....?" zeptala jsem se, ale nevěděla jsem moc proč to dělám. ,,Já věděla že tady budeš. Cítila jsem to. Myslím, že jsme nějak propojené...." zašeptala jsem. ,,Asi....miluju tě."
Mothwing se zarazila podívala se mi do očí. ,,Já tebe taky." řekla rychle. Obě dvě jsme tam stáli. Zrzavá kočka se mě dotkla nosem nosu. Už jsem věděla, že se nikdy neztratí ve vánici, jako v tom snu.
Taaak. Nová kapitola. Libí se vám? Já tenhle ship tak moc nemusím, ale vy očividne jo XD.
Toffee❤️
