DIVOKÝ LOVEC - PÁN TEMNOTY

Část 14

Dragan zastavil svého koně, před lesní tůní, kde Bianku spatřil poprvé. 

„Koupel, ti udělá dobře." Řekl na její nevyřčenou otázku a sesadil ji z koně. Byl na ní tak moc rozzlobený, že se musel držet, ale cítil, že si nejprve, potřebuje odpočinout. 

„Svlékni se." Pronesl ledabyle a pohodil hlavou k tůni. K jeho velkému překvapení, vůbec neprotestovala.

 Její modré oči se na něj dívaly s takovou něhou a obdivem, že se mu rozbušilo srdce. Díval se, jak jedním pohybem, shodila ze sebe svůj potrhaný šat a pak vkročila do vody.

 Veliký měsíc, osvětloval hladinu a krůpěje vody na jejím těle, ozářeny měsícem, rozehrály překrásnou podívanou. Srdce mu bušilo jako splašené, pod tím pohledem, že mimoděk položil ruku na svou hruď, jakoby měl strach, aby mu nevyskočilo z těla.

 A když se rukama začala hladit a dotýkat, aby ze sebe smyla tu hrůzu a děs, měl pocit, že se o něj pokoušejí mdloby. Nebyl schopen jediného pohybu. Nebyl schopen jediného slova. 

Její ruce, se pomalinku dotýkali každičkého kousku kůže. A když se otočila a spatřil její kyprá ňadra, nedokázal zastavit přívaly vzduchu do plic. Nedokázal odpoutat svůj zrak, od toho obrazu. Cítil, jak mu celé tělo hoří. Každičký nerv, v jeho těle pulsuje. Jak se každý kousek jeho pokožky, chvěje. 

Snažil se dostat svůj dech pod kontrolu a s třesoucími prsty, si začal rozepínat knoflíčky u košile. A když se její pohled střetl s jeho, a on v nich spatřil překvapení, ale hned vzápětí nesmírnou touhu a chtíč, odhodil svou košili stranou.

 Její oči zamžené touhou, se sklouzli po jeho hrudi až k místu, kde se snažil zoufale bojovat s přezkou u kalhot. Věděl, co vidí. Co musí být vidět, i kdyby nechtěl. Byl tolik vzrušený. Tolik, že zřejmě musel vypadat jak šílenec, když se za ní vrhl do vody.

 Chytil ji za hlavu a začal ji vášnivě líbat, jako by u toho měl vypustit svou duši. Už nemohl čekat. Ani minutu. Ani vteřinu. Popadl Bianku do náručí, vynesl ji na břeh a divoce se na ní vrhl. Líbal tak vášnivě a náruživě její tělo. Každičký kousek její kůže, zkoumal svýma rukama i svými ústy.

 „Já ještě nikdy..." vykoktala vzrušeně, když se jeho rty, zastavily u jejího přirození. 

„To je v pořádku, miláčku." Zašeptal do jejího těla a snažil se jí rty a jazykem ukázat, co bude následovat, až do ní vstoupí. Horlivě kroužil v jejím klíně a mazlil se s ní. Byla tak sladká, tak voňavá a jeho.

 Nemohl uvěřit tomu, že se to děje. Že jeho srdce bije, a že pociťuje ten zvláštní pocit, u žaludku. Přestal už věřit tomu, že ještě někdy ucítí, jakoukoli emoci.

 „Nebude to bolet." Vydechl do jejích úst, když se vyhoupl nad ní a jedním pohybem, do ní vstoupil. Oba vykřikli a jejich těla, se začala vlnit do rytmu vášnivého tance. Jejich výkřiky slasti a hlasité vzdychání, muselo být slyšet, na míle daleko. 

Ještě žádná žena, ho nedokázala dostat, do takového stavu. Do stavu naprostého a totálního šílenství.