DIVOKÝ LOVEC - PÁN TEMNOTY

Část 18

„Jsi mocný, Lothare..., ale já jsem mocnější." Zabrblala si Jadwiga pod vousy a znovu přisypala hrst čarovných bylin, do hrnce s kouřící tekutinou a nahnula se nad něj. 

„Tvůj osud, tě nemine. Co jsem předpověděla, to se stane." Dívala se na jeho hladinu, už notně dlouhou dobu, a nyní věděla vše, co potřebovala. 

Byla si moc dobře vědoma toho, že jednou přijde den, kdy se Dragan s Lotharem utkají. A ten den se blíží, pomyslela si. Věděla to od chvíle, kdy Dragan vysvobodil Bianku, před jistou smrtí.

 Cítila Lotharovu nenávist. Poznal svého bratra, a nic, ani vědomí, Draganovi síly a nesmrtelnosti, ho nemůže zastavit. 

Jeho strach, že by se právoplatný dědic trůnu mohl vrátit a připravit ho o něj, byl tak velký, že si nechtěl přiznat, proti čemu stojí. Proti jaké síle, energii a moci.

 „Ale nebude to jednoduché, Dragane. Lothar je chytrý a slizký had. Sakra, chytrý..." brblala si a zuřivě míchala tekutinu v hrnci. Ale to co tam viděla, ji přidělalo další vrásku na čele. 

Vyběhla ze dveří a podívala se vzhůru. Obrovský měsíc, stál vysoko na obloze a jeho světlo se prodíralo mezi stromy. Je pozdě? Již nemá šanci zabránit Draganovi, v jeho spanilé honbě. Jíž nemůže zastavit jeho divokou jízdu. Nikdo nemá tu moc, ani ona. 

„Možná, vyhraješ bitvu, Lothare, ale válku nikoli." Zakřičela do ticha a zvedla ruce k nebi. Pozdě, si uvědomila, co Lothar připravil.

 Jeho černá magie a síly moci pekelné, mu dávaly moc a vládu, ale také, zaslepovaly jeho mozek nenávistí. 

Lothar věděl, že dívka, pro kterou její bratr riskoval své odhalení, je ta, kterou hledal. Ale také věděl, že jenom její smrt, nezaručí jeho vítězství. 

Vymyslel chytrý plán. Nemohl nad Draganem vyhrát v boji. Nemohl mu vzít jeho duši, tak mu chtěl vzít alespoň jeho srdce. Jeho srdce, které znovu začalo bít, protože milovalo. 

Chtěl ho zlomit, zničit, navždy umlčet a poslat ho tak navždy, na druhý břeh. Srdce, které může zlomit jen jediný člověk, ona. Dívka, kterou miluje.

 Divoká honba započala, a jestli bude prolita jen jedna, jediná kapička krve při té hrůze, Lotharova kouzla a čáry zvítězí.

 Protože, pakliže dívka byla panna, a on ji připravil o její nevinnost, pak jedna jediná kapička krve, kterou prolije při své honbě způsobí to, že jeho srdce opět zmlkne. Nebude li milovat, nebo milován, nikdy se nemůže naplnit věštba.  A každá další jedna prolitá kapka krve, bude jeho vstupenka na druhý břeh. A záruka Lotharova vítězství. 

 „Tentokrát, ti to ale nedovolím, Lothare. Má magie je silnější a láska též."

Najednou se zvedl silný vichr a spustil se prudký déšť. Z dáli se ozvalo zlověstné kvílení duchů. Blížil se divoký hon. Ponurá družina přízraků, vedena jezdcem na černém koni, zahaleného v černou kápy, se hnala krajinou a před sebou poháněla houfy zdivočelé, pološílené zvěře.