Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
,,Nebuď hovno, pij."
Zasmál jsem se, ale okamžitě vyhověl svému podnapilému kámošovi a beze slova do sebe kopnul už třetího panáka vodky.
Již jsem ani nevnímal tu odpornou chuť a pouze si vychutnával to teplo, které jsem cítil v krku a mozek, který byl polovičně zatemněný.
V Gold baru hrála hudba, která byla sotva slyšet kvůli hlasitému rozhovoru kolem nás. Zapálil jsem si další cigaretu, napříč tomu, že jsem sotva cítil plíce a podíval se na Jimina, který opět zápasil s rovnováhou, aby nespadl ze židle.
,,A čo ty, naša malá kvetinka? Ako to ide v práci, v škole? Nedávno si sa presťahoval, však? Oh! A máš frajera, hm?"
Jimin chrlil jednu otázku za druhou, leda tak držel krok sám se sebou a u toho se usmíval jako sluníčko na hnoji. Hoseok protočil očima a raději se rozhlédl po baru, vyhlížející nějakou oběť se kterou si může užít a především strávit noc, aby nemusel jezdit tak daleko domů.
Napil jsem se vína, které mi objednal právě Hoseok po našem příchodu, ale stihl jsem se napít pouze párkrát, jelikož panáky nám přišly jako lepší nápad.
Spolknul jsem sladkou tekutinu a chvilku ještě vybíral ta správná slova.
,,V práci to jde skvěle, nedávno mě povýšili. Na univerzitě jde vše hladce, můj nový byt je krásný a co se týče přítele, tak žádného nemám." odpovím.
Za lháře se považuji již dávno, ale dělám to pro vlastní dobro. Nemám nutkání mu sdělovat, že nemám práci již dva měsíce, že mě dnes vyhodili ze školy a musel jsem se stěhovat pouze kvůli tomu, že jsem nedokázal nadále platit tak vysoký nájem a ocitl jsem se na té nejhorší lokaci v celém městě, kde každý den považuji za úspěch, když mě nikdo nezbije či neokradne.
Náhle se zatvářil smutně, což mě na moment znejistilo a natáhl ke mně svou ruku, kterou jsem po delším uvažováním chytl do té své.
,,Neboj sa Taehyungie, som si istý, že si čoskoro nájdeš skvelého chalana, ktorý ťa bude milovať." řekne.
Bože. Je jedno, co člověk řekne, ten druhý si najde stejně něco, aby mohl prokázat lítost a vědomost, že ten život může být vždy lepší.
Ani nechci vědět, jak by reagoval, kdyby znal pravdu.
Nuceně jsem se pousmál a pustil jeho ruku, raději jsem popadnul skleničku a dal si další lok.
Hoseok se náhle zvednul, ve stoje dopil své pivo, prázdnou skleničku následně položil zpátky na dřevěný povrch a letmo se na mě podíval.
,,Takže pánové." ozve se.
Avšak se odmlčí a podívá se na chlapce se světlými vlasy, který skoro už leží na stole.
