Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Každý člověk se jednou upíše ďáblovi, tahle chvíle nastala teď, když jsem si setřel slzu a mlčky kývl v souhlas.
Lehkomyslně jsem přijal jeho nabídku.
A již teď mi je jasné, že mě bude doprovázet pocit žalu, ale nebudu moct se uklidňovat s větou, že jsem neměl na výběr, jelikož jsem kurva měl.
,,Skvěle, teď si jděte odpočinout, jste jistě vyčerpaný."
Joon měl úsměv na tváři a byl nadmíru spokojen, ale já mu neprokázal úctu či vděk a pomalu jsem se zvedl.
Jungkook můj čin napodobil a došel ke dveřím, který otevřel a čekal až k němu přistoupím. Musel jsem jít pomalu, nohy jsem měl kdyby ze želé a bylo pro mě opravdu obtížné jít stabilně.
,,Až po tobě, zlatíčko." řekne.
Pohlédl na chodbu, kde postával starší muž, který dal svou levou ruku do strany, ukazující mi tak cestu, kam máme namířené.
Následoval jsem ho, chlapec s černými vlasy šel přímo za mnou, ale i tak jsem cítil jeho pronikavý pohled na svém těle.
Šli jsme dál po dlouhé chodbě, která byla ozářená fialovým světlem a mě se udělalo krapet nevolno, když jsme procházeli přes větší halu, kde v tichosti posedávaly dívky.
Zpomalil jsem, sledoval je, jak seděly polonahé na gauči, třásly se zimou a každá z nich měla rozmazanou řasenku, pravděpodobně kvůli pláči.
Byl jsem momentálně neslušný, jelikož jsem je pozoroval, ale ne z toho důvodu, že ukazovaly svá těla, ale pouze z lítosti, že je zde drží nuceně.
,,Vedeš nám nováčka, Jk?"
Přestal jsem sledovat mladou černovlásku, která se klepala a pomalu ujídala suché pečivo. Podíval jsem se na levou stranu, kde se nacházel též gauč a seděl na něm muž, který osahával slečnu, které to bylo očividně nepříjemné, ale nadále úzkostně seděla vedle něho a pozorovala své stehno, kde se ji ten chlap dotýkal.
,,Vypadni od ní." zavrčí.
Jungkook mluvil varovným tónem, zcela ignoroval jeho otázku, týkající se mě, jelikož Moth club jim patří a předpokládám, že tenhle muž má na starosti nově příchozí.
On ovšem svou ruku nechával na tom stejném místě, neposlechl, naopak ji nadzvedl výš a přibližoval se k intimní partii nebohé dívky, která křečovitě zavřela oči.
Jungkook k němu ihned přistoupil, silně ho chytl za paži a jedním pohybem ho od ní odtáhl a shodil k zemi.
Prohrábl si svoje černý vlasy, pomalu k němu došel a šlápnul mu na krk, odebírající mu tím kyslík a lehce se naklonil, dívající se přímo na něho.
,,Ještě jednou uvidím, že nějakou z nich obtěžuješ, tak ti uříznu penis." řekne.
Muž ležící na zemi se ani nepokoušel se zvednout či setřást jeho nohu, lapal po dechu a vyčkával, až Jungkook ustoupí sám.
Mlčky jsem je pozoroval, též mladou slečnu, která chlapce s černými vlasy zaujatě sledovala a nebýt v téhle situaci, na tomhle místě, tak by se do něho jistě zamilovala.
Byl jsem vyčerpaný, má hlava neustála šrotovala a stále nebyla schopná připustit skutečnost, kde jsem se ocitl, ale někde uvnitř, pod tou vrstvou nenávisti, kterou vůči němu uchovávám, tak jsem byl jeho činem sám překvapený a defacto i vděčný, jelikož když si jenom představím, že bych byl na místě té holky, která tohle zažívá pravděpodobně dennodenně, tak mi je na zvracení.
Jungkook ho nakonec pustil, chlap se okamžitě zvedl a promnul si poraněné místo. Následně se však nepatrně uklonil a vydal se po chodbě, odkud jsme my přišli.
Chlapec se otočil, pohledem zavadil o muže, který postával u dveří, který vedly bůh ví kam a během toho, co se vracel opět ke mně, tak promluvil.
,,Přineste těm děvkám deky a horký čaje."
Ta špetka milosti, kterou jsem vůči němu uchovával, se po téhle větě rázem vytratila. Samovolně jsem svraštil obočí, on to ovšem nevnímal a jakmile ke mně přistoupil, tak mrknul a široce se pousmál.
,,Vidíš, že mám srdíčko ze zlata." řekne.
Byl odporný.
Lehce do mě drknul, donutil jsem svoje nohy opět k pohybu a pokračovali jsme dál. Měl jsem pocit, že jdeme již věčnost a bylo pro mě obtížné udržovat krok s chlapem, který šel před námi.
Fialové světlo se začínalo vytrácet, došli jsme k výtahu, který muž přivolal a musel odtlačit dvířka, abychom mohli nastoupit.
Přitlačil jsem se do rohu, zavřel jsem oči a zaklonil svou hlavu dozadu, abych se mohl opírat o studený povrch.
Bylo mi neskutečně zle.
Chtěl jsem aspoň chvilku odpočívat, pročistit si hlavu, ale náhle jsem ucítil dotek na mém tváři. Jungkook mě jemně pohladil, ale já pohotově rozlepil oční víčka od sebe a trhnul se svou hlavou do strany, aby se mě nedotýkal.
Ten pohyb vystřelil do mé hlavy ukrutnou bolest, ale nelitoval jsem toho.
Usmál se a naklonil se ke mně, už i teď se na mě dost lepil, jelikož tu nebyl tolik prostoru a já neměl kam uhnout.
,,Nemáš chuť na hraní, zlatíčko?" zašeptá.
Jeho dech se mi odrážel na krku, naštvaně jsem se na něho podíval a měl hroznou touhu se na něho vyzvracet či aspoň plivnout, ale rázem se výtah zastavil a my museli vystoupit.
Muž zůstal stát u výtahu, Jungkook ovšem postoupil dál, já neměl na výběr a bezprostředně ho následoval.
Zastavil se u dveří, který otevřel a mně naskytl pohled na pokoj, který byl hezky zařízený a trochu připomínal ten můj starý, který jsem míval u mámy.
,,Odpočiň si, kdyby jsi se nudil, tak budu hned vedle, můžeš se klidně stavit na pokec."
Po téhle větě na mě mrknul, ale já ho ignoroval a raději vstoupil dovnitř. Rozhlédl jsem se a zkoumal interiér, došel jsem k posteli, která byla vskutku velká a šáhl na povlečení, které bylo na dotek opravdu příjemné.
U sebe doma mám pouze matraci v rohu, která byla ze zespoda již plesnivá kvůli vlhku.
Jungkook postával u futra a mlčky mě pozoroval, ale jakmile si všiml mého pohledu, tak se nepatrně pousmál a definitivně mi dopřál soukromí.
Poprvé za tu dlouhou dobu jsem měl konečně pocit, že se můžu zhluboka nadechnout.
Objevil jsem dveře, vedoucí do koupelny, ihned jsem si opláchl obličej s vlažnou vodou a s hrůzou se podíval do zrcadla, sledující kruhy pod očima a nateklý oči.
Ten pohled byl však jiný, hleděl jsem sám na sebe s větším odporem, než doposud. Sevřelo se mi žaludek a několikrát jsem vydal dávící zvuk, kdyby se mi chtělo zvracet, ale můj žaludek byl prázdný, takže jsem si nakonec jenom odplivnul, utřel si sliny z koutku a také zaschlou krev na spodním rtu.
Opustil jsem koupelnu, bez přemýšlení si lehl do postele a poslední, na co si vzpomínám, byly digitální hodiny na nočním stolů, ukazující půl páté ráno.
