Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Jimin
,,Nefajči, je to škodlivé." promluvím.
Hobi pouze protočil očima, ale absolutně mě nevnímal a pokračoval dál v cestě. Chtěl jsem s ním jít na kávu, jelikož dneska krásně svítilo sluníčko a byla zde kavárna, která měla útulnou terasu.
Zavítali jsme ale nejdříve do trafiky, kde u pultu postávala paní ve středním věku.
,,Zdravím, poprosím zlatý máčka."
Paní se ihned otočila a popadla krabičku, kterou chtěl Hoseok. Žasl jsem nad tím, jak rychle se dokáže orientovat a přesně věděla, která značka je kde.
,,Škoda, že jste nepřišel dřív, měli jsme akci, že když si koupíte marlboro, tak máte Coca-Colu zdarma." řekne.
Více jsem se opřel o pult a nevědomě vyšpulil svoje rty, kolu bych si dal moc rád. Hoseok ji ovšem nevěnoval pozornost a začal si vytahovat peněženku, aby mohl zaplatit.
,,Ale bohužel." dodá paní.
Během toho namarkovala cigarety, který odložila na pult před námi. Hoseok z ničeho nic frustrovaně vydechnul a natočil svou hlavu mým směrem.
,,To je ale protivná kráva." vysloví.
Překvapeně jsem se na něho podíval, řekl to tak nahlas, že jeho větu slyšela i ta paní, která měla podobnou reakci jako já.
Beze slova jsem na něho hleděl, s otevřenou pusou, ale on pouze zakroutil hlavou a peníze položil do malé mističky, ležící na pultu.
Poté si vzal krabičku a již se rozešel k odchodu. Se soucitem jsem se podíval na prodavačku, která se tvářila opravdu nahněvaně a po chvilce jsem se na ni pousmál.
,,Ospravedlňte môjho kamaráta, niekedy je naozaj zlatý, prajem pekný deň!"
S těmito slovy jsem se otočil a vydal se rychlím krokem za Hoseokem, který už postával před trafikou a kouřil.
,,To bolo od teba ošklivé." řeknu.
Zlobil jsem se na něho, ta paní tady stojí v práci celý den a musí být jistě vyčerpaná, nezaslouží si takové to chování. Vyfoukl kouř z plic a opět se rozešel, směrem k nedaleké kavárně.
,,Promiň padavko, jsem hnusný, když mi chybí kofein." odpoví.
Musel jsem se zastavit, abych si zavázal tkaničky, ale došlo mi, že pravděpodobně překážím ostatním, takže během toho, co jsem si chytnul tkaničky, tak jsem s těžkostí odcupital ke kraji.
Zvedl jsem pohled na Hoseoka, který stále kouřil, ale trpělivě vyčkával na mě.
,,Najprv uzol z dvoch koncov, potom uzol na kratšom z nich." promluvím.
