2.

439 27 7
                                    


𝑱𝑼𝑵𝑮𝑲𝑶𝑶𝑲 𝑷𝑶𝑽.

Nevím kolik je hodin, každopádně je už jistě pozdě. Nechal jsem Jimina,aby už šel domu, jelikož nechci, aby byl zítra unavený.

Já sice unavený budu, ale on má dělat o mnoho více práce,než já. I když mám výší postavení, je to přeci moje sekretářka.

Zavřel jsem počítač a promnul si spánky. Dnes jsem měl dost náročný den. Sice se toho moc nedělo, ale i tak to bylo náročné. Musel jsem řešit hodně telefonátů a to i do Anglie, kde mám společnost. Někdy si říkám,že bych mohl něco odendat a dát si jeden den padla,ale ne. Potřebuji pracovat. Co bych potom dělal. Nic a to bych zase nedal.

,,Ehm.." odkašlal si někdo u dveří a já sebou tak šokovaně cukl. Nečekal jsem nikoho v tuto hodinu zrovna u mě v kanceláři. A proč vlastně nezaklepal?

Zvedl jsem zrak k dotyčnému a zahlédl Namjoona. Stál tam opřený o práh dveří,přičemž se na mě koukal.

,,Oh, ahoj, Joone. Co tu děláš?" zvedl jsem na něho tázavým tónem obočí.

,,Přišel jsem tě zkontrolovat. Všiml jsem si,že touhle dobou jsi hodně v práci. Už se s náma ani nebavíš." vysvětlil mi narovinu a já si tak povzdechl.

,,Aha. Tak to jo." vydechl jsem tiše a zvedl se. Pobral jsem si svoje věci a potom zamířil k němu.

,,Co máš teď v plánu? Nechceš ke mně zajet na skleničku?" nabídl jsem mu přátelsky. Alespoň takto si to musím zachránit.

,,Ne,musím jet za Jinem... Ale mohu tě doprovodit." usmál se svým ďolíčkovým úsměvem a já tak přikývl.

Rozešli jsme se cestou k výtahu, kde jsme nastoupili a jeli dolu. Cestou mezi námi panovalo ticho, občas Namjoon něco nahodil, ale konverzace skončila tak rychle, jak jen začala.

Před mou společností jsme se rozloučili, on jel za Jinem a já jel domu.

Doma jsem se převlékl do boxerek a trička a zalezl si do postele. Z nějakého důvodu jsem měl špatný pocit. Jak už z toho,že jsem si s Namjoonem neměl co říci, tak z toho pocitu, že mě někdo sleduje.

Když uběhl nějaký čas, asi tak hodina a já z toho pocitu byl už tak paranoidní, musel jsem prostě zatáhnout žaluzie a všechno zamknout.

Potom jsem si zalezl zpátky do postele a zavřel oči. Už jsem se cítil lépe,ale stále moje hlava to brala, jako kdyby tu bylo něco špatně. Nakonec jsem ale tou úlevou usnul a spal jako dřevo.

****

Probudil mě divný zvuk. Pomalu jsem otevřel oči a zjistil, že jsou tři ráno. Bomba. Kdo mi v tuhle hodinu asi tak píše krucinál?!?

Natáhl jsem se po mobilu, který ležel vedle mě na nočním stolečku a podíval se,kdo mi napsal.






Robrobbie:
Ty si tak sladký.
Asi bych si tě měl natočit!

Jeon_Jungkook:
Ehm...okay?
Kdo jsi a co potřebuješ takhle pozdě v noci?

Robrobbie:
Ale notak puso
Co bych asi potřeboval

Jeon_Jungkook:
Nevim. Nevidim ti do hlavy,abych věděl, na jaký nechutný věci právě myslíš.

Robrobbie:
Notak
nebuď na mě zlej😒

Jeon_Jungkook:
Tak zaprvé: nejsem na tebe zlej
a zadruhé: už konečně vyval co chceš nebo tady s tebou končím.
ty snad nevíš,kolik je sakra hodin?!

Robrobbie:
Oh tak to zabolelo💔
každopádně si myslim,ze tenhle přístup se mému pánovi líbit asi nebude nu

Jeon_Jungkook:
Počítám do tří
potom si tě odstraním a pošlu tě doprdele.

Robrobbie:
Ale ale
naše koťátko se nám trochu naštvalo

Jeon_Jungkook:
jedna

Robrobbie:
Ty to myslíš vážně?

Jeon_Jungkook:
dva

Robrobbie:
Jezis ty ses detinskej

Jeon_Jungkook:
tři.

Uživatel Jeon_Jungkook si vás odstranil a zablokoval. Od teď nemůžete tomuto uživateli psát.








Idiot. Jsou tři ráno panebože!!! Tři! Chápete to?! Já teda ne. Asi si smažu instagram, jelikož mě tohleto začíná lézt na nervy. Jo, udělám to.

Celý nahněvaný jsem vzal kolonku s aplikací instagram a vymazal ji. Ozvala se velká úleva, tudíž jsem si oddechl a položil mobil nazpátek na noční stoleček. Potom jsem si lehl do postele a zavřel oči. Ani jsem se nemusel snažit. Usnul jsem hned, jakmile jsem zavřel oči.

———————

GOOD MORNING SWEETIES!!!

Mám tady pro vás další kapitolku!!!🥴

Doufam,že se alespoň teochu líbila. Chci to teď trochu rozjet, ale ne zas tak moc. ;D

i love you all<3

daddy kim? [vkook]Kde žijí příběhy. Začni objevovat